Intenzita jejího zájmu vzrostla po semináři, který proběhl v Poslanecké sněmovně dne 14. listopadu 2014, shodou okolností právě ve chvíli, kdy paní ministryně předložila poslaneckému klubu své strany paragrafové znění ministerské předlohy, která se podstatně liší od té, kterou po předchozím sabotážnickém váhání bývalého předsedy vlády Petra Nečase nechal exministr Pavel Blažek projít legislativním procesem až do Poslanecké sněmovny, odkud ji stáhla exministryně Marie Benešová. Paní  ministryně je s přípravou zákona v časové tísni, protože předlohu měla předložit vládě do konce roku 2014. Její návrh ale narazil na  tvrdý odpor účastníků semináře, který se přenesl i do dalších kruhů Výsledkem bylo odročení termínu předložení do vlády o půl roku.

Seminář se připravoval několik měsíců a konečné datum jeho uspořádání vyplynulo z dlouhého kličkování mezi termíny jednání různých institucí a osob. Okolnost, že vpadl do kritického období přípravy ministerského návrhu zákona, je náhoda, nikoli výsledek úmyslu torpédovat záměry paní ministryně. Pokud ale tento účinek přesto měl, dle mého laického názoru nevznikla státu žádná škoda. Vytvořil se časový prostor pro přepracování zákona do přijatelnější podoby. 

Proti ministerské předloze protestovali hlavně státní zástupci, jimž se nelíbilo rozšíření personálních pravomocí ministra spravedlnosti a zvýšení důrazu na odpovědnost státních zástupců za výstupy z jejich činnosti. Při tom ušla pozornosti zásadní rozdílnost „staré“ a „nové“ předlohy co do organizační a řídící struktury státního zastupitelství. Podle „starého“ návrhu měla zaniknout vrchní státní zastupitelství a uvnitř nejvyššího státního zastupitelství měl vzniknout malý protikorupční úřad s vysoce specializovanou, poměrně úzce vymezenou agendou. Znamenalo by to výrazné posílení postavení nejvyššího státního zástupce, jenž by získal možnost zasahovat hluboko do chodu soustavy a „měl by pod palcem“ dozor nad vyšetřováním  nejzávažnějších případů hospodářské kriminality. Byla by to pro něj příznivá změna proti současnému stavu, v němž se na honosný název jeho funkce téměř hodí označení „Titel ohne Mittel“.  Opačně ministerský návrh jej do jisté míry stavěl na vedlejší kolej. Počítal se zřízením velkého protikorupčního speciálu „ve volném prostoru“ na úrovni krajských státních zastupitelství, podřízeného nově zřízenému „protikorupčnímu“ vrchnímu státnímu zastupitelství. Dvě původní vrchní státní zastupitelství měla zůstat zachována ve „vykastrované“ podobě, zbavena podstatné části agendy a personálu tzv. „šestých odborů“, zaměřených na zvlášť závažnou hospodářskou trestnou činnost. Toto řešení by bylo zvláštní „českou cestou“, která by patrně v Evropě neměla obdoby.

Paní ministryně se nyní vydala „na zkušenou“ do Rakouska, které zřídilo protikorupční úřad již v r.2009. Rakousko patří mezi několik málo evropských zemí, v nichž místo většinové prokuratury působí státní zastupitelství. Uspořádání tamní soustavy se ale od našeho podstatně liší. Přizpůsobuje se spolkovému uspořádání státu. Neexistuje funkce nejvyššího státního zástupce, fakticky ji plní spolkový ministr spravedlnosti. V každé spolkové zemi působí zemský vrchní státní zástupce, jenž je jeho podřízeným. Protikorupční speciál má sice celostátní působnost, ale je podřazen zemskému vrchnímu státnímu zastupitelství ve Vídni. Jeho vedoucí je podřízen zemskému vrchnímu státnímu zástupci ve Vídni a jednou za rok podává spolkovému ministrovi spravedlnosti zprávu o činnosti svého útvaru. Důležitou zvláštností rakouského „protikorupčního speciálu“, zakotvenou přímo v zákoně o státním zastupitelství,  je začlenění do jeho personální sestavy vedle právníků- státních zástupců také jiných odborníků- ekonomů, finančních a bankovních specialistů.

Zpráva o cestě paní ministryně, uveřejněná ČTK a na internetových stránkách ministerstva nespravedlnosti se snaží možná neúmyslně vyvolat dojem, že převzetím rakouských zkušeností „objevujeme Ameriku“, tedy dostáváme se spolu s několika málo vyjmenovanými státy na špičku evropského vývoje. Není tomu tak. Ve skutečnosti jsme již dlouho na chvostu vývoje. Předloha zákona, který počítal se zřízením „protikorupčního speciálu“ byla připravena k postoupení do legislativního procesu již v r.2013.  Naopak výčet evropských  států, které dosud „protikorupční speciál“ nezřídily, by byl asi kratší než seznam „průkopnických“ zemí, zmíněných ve zprávách o cestě paní ministryně.