Druhý díl scénáristky Jany Škopkové, odvysílaný v premiéře v úterý 20. září 2011, byl věnován příběhům miniaturního vzorku obětí justičních přehmatů a s odkazem na ně propagaci myšlenky, že stát by měl zásadně změnit dosavadní netečný přístup k nim a řešit jejich odškodnění velkoryseji než dosud. Dle autorů pořadu za poslední tři roky žádalo o odškodnění 8.310 žadatelů, z nichž se ministerstvo mimosoudně vyrovnalo asi se čtvrtinou, přičemž průměrná výše odškodného činila přibližně 60 tis. Kč.

Příběhy jsou skutečně hrůzné a atmosféra pořadu je dusivá. Doporučuji každému kriminalistovi, státnímu zástupci, trestnímu soudci a úředníkovi ministerstva nespravedlnosti, který pořad neviděl, aby vystavil své svědomí zatěžkávací zkoušce seznámením s ním prostřednictvím  archivu ČT (zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10318730018-polosero/210562222000001-polosero-nepritel-statu/video/).

Ještě hrůznější je skutečnost, že podobných příběhů se odehrávají stovky a stát nevyvíjí žádné úsilí, abych jich nepřibývalo: svévoli orgánů činných v trestním řízení se meze nekladou. Na závažnosti tohoto společenského úkazu nemění nic ani to, že z ryze kvantitativního statistického hlediska není rozsah jejich selhávání nijak významný. Bez ohledu na četnost jejich výskytu ale zpochybňují nárok České republiky na přívlastek „právní stát".

V závěru pořadu v něm zazněl falešný tón. K záležitosti odškodňování obětí justičních přehmatů se vyjádřil ministr Jiří Pospíšil. Připustil, že stane-li se někomu ze strany státu příkoří, žádné zadostiučinění není dostatečné. Upozornil ale, že na druhé straně se odškodnění platí z peněz daňových poplatníků, takže je třeba najít kompromis mezi zásahem do práv obětí a zájmem daňových poplatníků, kteří mají platit za něco, za co nemohou. To je zvláštní logika: za špatné hospodaření státu také platí, ač za ně nemohou, ale to panu ministrovi nebránilo v podpoře daňové reformy a jiných opatření, snižujících životní úroveň občanů.

Jeho slova, přeložena do praxe úředních postupů ministerstva znamenají, že každý desetník odškodného bude nadále před vyplacením desetkrát obrácen na dlani úředníků, protože pan ministr je ukázněný chlapec, který v období rozpočtových škrtů žádné neuvážené výdaje nepřipustí. Naděje na podstatně větší vstřícnost při posuzování žádostí o odškodnění a na výrazné zvýšení vyplácených částek je tedy malá, skoro žádná.