Zatvrzelost, s kterou se z počátku bránil obnově řízení soudce Jaromír Kapinus, a zejména až do poslední chvíle exprokurátorka Jarmila Goldová, upozorňuje na úskalí současných pravidel řízení o povolení obnovy procesu. V daném případě došlo od r. 2005 jen k nepatrné změně senátu tím, že z něho – možná pod vlivem stížností spolku Šalamoun – odešel manžel předsedkyně soudu, a také žalobkyně provází případ od jeho zrodu až do současnosti. Pro žalobkyni může být velmi nepříjemné poznání, že na počátku řízení trapně selhala. Ani předsedovi senátu nemusí být povolení obnovy příjemné, i když patrně nebylo v jeho silách poznat, že se Tomáš Čepura přiznává k nespáchanému činu pod nátlakem. Odporem proti povolení obnovy procesu soudce i žalobkyně zastírají svá výchozí selhání.

Současná právní úprava, která zmocňuje k vedení řízení o povolení obnovy procesu nalézací soud, který ve věci původně rozhodl, sleduje zajištění pohodlí pro soudce a žalobce: kdyby v řízení o povolení obnovy měl rozhodovat jiný než původní nalézací soud, musel by nastudovat celý trestní spis, a to je hodně práce. Systémové zajištění spravedlnosti pro případné oběti justičních přehmatů zákonodárce nepovažoval za potřebné.

Bylo prolomeno dogma o profesionální počestnosti vyšetřujících policistů. Vynucené doznání Tomáše Čepury dokazuje, že pověsti o zvrácené snaživosti některých policistů, kteří jsou v honbě za „čárkou“ schopni nezákonného jednání, mohou být někdy pravdivé. Nejde jen o vynucené doznání, ale i o nález pachových stop nespravedlivě odsouzených, což je ostatně „ozdoba“ i jiných řízení, v nichž došlo k dodatečnému zproštění viny. Z toho by si měli vzít poučení všichni, kdo se zabývají přezkumem opravných prostředků a každé podezření na možnou nezákonnost postupu policistů je pro ně apriorně tabu či nesmysl.

Dále lze z případu vyvodit, že soudcům, kteří se z jakýchkoli důvodů rozhodnou škodit účastníkům řízení, nelze v zlovolném počínání zabránit a zejména je za ně nelze potrestat. Rozhodnutí soudce Jaromíra Kapinuse z 24. května 2012 o nepovolení obnovy procesu v situaci, kdy za odsouzený skutek byli odsouzeni jiní obžalovaní, bylo dle mého laického názoru v nejlepším případě kárným proviněním, a možná bylo na hraně trestného jednání (totéž přiměřeně platí o jednání stížnostního senátu předsedy Aleše Flídra). Nicméně žádný z oslovených kárných žalobců se necítil dostatečně pohoršen na to, aby podal kárnou žalobu.  Nejblíže příslušná kárná žalobkyně Lenka Krčálová, předsedkyně znojemského soudu, rozhodnutí senátu Jaromíra Kapinuse, svého místopředsedy, obhajovala. Své cti dbalá soudkyně by se ale z rozhodování vyloučila pro podjatost, protože její manžel byl členem Kapinusova senátu v původním procesu v r.2005 i v napadeném řízení o povolení obnovy procesu.