Mám především na mysli trestní stíhání předsedy spolku Šalamoun Johna Boka, který v rámci konfliktu s hlídkou městské policie měl dát při hádce facku jednomu ze strážníků, mladému muži, jenž měl nad ním nespornou fyzickou převahu. Chudák postižený musel po ní vyhledat lékařské ošetření a praktická lékařka ho pak bez jakéhokoli odborného vyšetření držela 42 dní v pracovní neschopnosti kvůli bolestem šíjového svalstva. Kromě poškozeného facku nikdo neviděl a John Bok ji popírá. Zato je dobře doloženo, že strážník v zápalu hádky Johna Boka rdousil a dopustil se i dalšího násilí. Žalobkyně strážníkovy výstřelky a neoprávněné čerpání nemocenských dávek přešla mlčením, ale  na Johna Boka podala obžalobu podle §325 zák.č.40/2009 Sb. pro zločin násilí proti úřední osobě a ohrozila jej tak trestem až do výše 6 let odnětí svobody. Soud obžalobě vyhověl uložením podmíněného trestu odnětí svobody.

Nicméně Nejvyšší soud ČR později shledal, že strážníci překročili hranice své pravomoci, takže nepožívali zákonné ochrany úřední osoby. Žalobkyně i soud pak sice závěry Nejvyššího soudu ČR ostře zkritizovali, nicméně soud se jeho závazným právním názorům podrobil. Nakonec rozhodl, že se obžalovaný nedopustil ani přečinu výtržnictví podle § 358 zák.č.40/2009 Sb., protože jeho jednání nenabylo takové intenzity, aby muselo být hodnoceno jako trestný čin. Věc postoupil k projednání v přestupkovém řízení. (Základní dokumenty z řízení jsou uveřejněny na internetových stránkách spolku Šalamoun).

Poučení z tohoto řízení je prosté: podle  výchozího názoru žalobkyně, schváleného soudem, je strážník úřední osoba a jakýkoli fyzický útok na něj je zločinem násilí proti úřední osobě, sám pak má nárok na beztrestnost za násilí, kterého se dopustil.

Analogicky bych očekával, že státní zástupce Petr Hořín, který podle zprávy ČT dozoruje vyšetřování atentátu na prezidenta republiky, si všimne postavení Václava Klause jako nejvyššího úředníka státní exekutivy, zaznamená, že návštěvou Chrastavy plnil pracovní povinnost a přizná mu právo na zákonnou ochranu úřední osoby. Tedy, že usměrní policii tak, aby obvinila Pavla Vondrouše ze zločinu násilí proti úřední osobě s horní hranicí trestní sazby šest let odnětí svobody (tím ovšem netvrdím, že Pavel Vondrouš má dostat trest na horní hranici sazby). Soudím, že prezident je nejméně stejně významnou úřední osobou jako městský strážník (sic!) a airsoftová pistole je navzdory dunivě hloupým úvahám Jiřiny Šiklové nebezpečnější zbraň než neviditelná facka od Johna Boka.

Ovšem státní zástupce Petr Hořín nezapřel sklon k originálnímu právnímu uvažování a stanovil právní kvalifikaci pouhého přečinu výtržnictví podle § 358 zák.č.40/2009 Sb., s horní hranicí trestní sazby dva roky odnětí svobody. Strážníci se nyní mohou právem nadýmat pýchou, protože jim advokát státu vzkázal, že jejich nedotknutelnost je pro stát nesrovnatelně důležitější než osobní bezpečnost prezidenta republiky, který ani není hoden zákonné ochrany úřední osoby.