Již v minulosti jsem s ním polemizoval kvůli neobjektivnosti jeho názorů. Nyní se ozval znova článkem „Nad mediální pohádkou o svaté Helence a Jiříkovi“ o podobnosti konce Jiřího Pospíšila a Heleny Válkové. Jeho pohled je ovšem zcela jednostranný a vůči oběma nespravedlivý.

Rozdílnost jejich osudů spočívá především v tom, že Jiřího Pospíšila Petr Nečas bez předchozího varování potupně vyhodil „na hodinu“ s vysvětlením, jemuž kromě něho nemůže nikdo věřit. Domnívám se, že ani ODS,  ani Jiří Pospíšil by neměli radost, pokud by Petr Nečas „kápl božskou“ o pravých důvodech svého rozhodnutí. Až do vyhazovu byl Jiří Pospíšil miláčkem médií a péče o mediální obraz byla jeho hlavní starostí. Na jeho udržování padly nemalé finanční prostředky ze státního rozpočtu. Ale ani po jeho pádu se k němu média nezačala chovat nepřátelsky a naopak mu pomohla k získání blahobytné sinekury europoslance.