Mezi pochybovači o jeho vině se vyskytují i významní lidé, jejichž pochybám dodává váhu jejich odborný prestiž. O jeho nevině je přesvědčena i vdova po zavražděném Štefanu Jandovi. K propagaci jeho údajné pravdy slouží internetové stránky, provozované jeho přáteli. K jeho případu se stále vracejí novináři, o jeho životě byl natočen film a dokonce si nechal vyrobit poštovní známku se svým portrétem. Morálně jej podporuje poměrně početný kruh přátel a sympatizantů. Nejvíce jej  ovšem proslavil útěk z Věznice Mírov v r. 2000.

V jeho prospěch se postupně angažovali oslovením Nejvyššího a Ústavního soudu tři ministři spravedlnosti. Sám neúspěšně žádal tři prezidenty republiky o milost.  A opakovaně se pokusil o obnovu svého procesu. 

Třetí z pokusů proběhl dne 23. července 2015 u Krajského soudu v Plzni. Na vlastní žádost se jednání nezúčastnil. Zastupoval jej obhájce Tomáš Zejda. Senátu předsedal soudce Tomáš Bouček, jehož kdysi proslavil únik výroku o Jiřím Kajínkovi a některých dalších účastnících řízení, že „všecko je to jedna verbež“.Takový výrok je vše, jen ne záruka nestrannosti soudce či důkaz jeho ušlechtilosti. Obžalobu zastupoval státní zástupce KSZ Plzeň Martin Rykl. Zhruba za hodinu a čtvrt bylo po všem: opět zamítnuto.

O povolení obnovy může soud rozhodnout, objeví-li se nové důkazy, v době meritorního řízení neznámé, jež by buď samy nebo ve spojení s důkazy z původního procesu  mohly vést ke změně výroků o vině a trestu.