Podal současně bona fide usvědčující svědectví proti obžalovaným č.2-5, kterým aspoň zdánlivě doplnil propastné díry v důkazní situaci. Vysloužil si tím dohodu se státním zástupcem o vině a trestu, o jejímž osudu ovšem teprve rozhodne soud. Jeho příkladu následovaly všechny „malé ryby“, které se místy doznávaly i k hříchům, jichž se nemohly dopustit. Všechny dohody o vině a trestu dostaly své spisové značky. A pod původní spisovou značkou pokračuje pouze dohodami osekaný ostrůvek tvrdošíjných, kteří trvají na své nevině, ač jim žalobce nabízel výhodný obchod výměny doznání za mírné tresty. Nepřijali, budou trpět. „Malé ryby“ je většinou neznají, ale obžalovaní to mají marné, neboť žalobce je jasnovidný: sami sice daň z přidané hodnoty krátit nemohli, ale prostřednictvím dosud neustanovených osob řídili konečné články řetězců, u nichž konečně ke krácení docházelo.

K popsanému rozpadu kauzy na více dílčích procesů dosud nikdy dříve nedošlo a dojít nemohlo, protože neexistoval institut dohody o vině a trestu. Nevím o jiném podobném procesu, protože případy s více obžalovanými, žádajícími o dohodu, nejsou úplně běžné.

Za clonou spekulací o důvodech kapitulace obž. Shahrama Zadeha a za odhadováním způsobu, jakým senát Aleše Novotného naloží s dohodami o vině a trestu, se skrývá skutečnost nezpůsobilosti státu hájit svůj ekonomický zájem. O tom se raději nehovoří. Dovoz pohonných hmot je právně a organizačně zdánlivě skvěle ošetřený. Každá dovezená cisterna se dostane do evidence celní správy dříve než překročí hranici a celní správa a policie sleduje její pohyb až do vyskladnění u konečného spotřebitele. Provedením dovozu se mohou zabývat pouze licencovaní obchodníci. Při cestě do vnitrozemí odvedou spotřební daň oprávněnému příjemci (v našem případě Ecoll Invest), a vydají se hledat odbyt pro zboží. Může se stát, že pak zboží změní několikrát majitele a až ten poslední v řetězci má povinnost přiznat a odvést daň z přidané hodnoty.