Zdeněk Jemelík: Střídání stráží v čele Vězeňské služby ČR

20.12.2015 18:51 | Zprávy

V článku „Ministerstvo pro destabilizaci vězeňství“ z 15. prosince 2015 jsem se zmínil, že ministr spravedlnosti by se nemusel pouštět do odvolávání generálního ředitele Vězeňské služby ČR Pavla Ondráška, protože se ho může pohodlně zbavit, pokud správní soud vyhoví žalobě jeho předchůdce Petra Dohnala proti rozhodnutí exministryně Heleny Válkové o jeho odvolání. Shodou okolností tato situace bezprostředně po vydání článku nastala. Správní senát Městského soudu v Praze rozhodl 18.prosince 2015 a vrátil věc zpět ministrovi spravedlnosti k novému projednání.

Zdeněk Jemelík: Střídání stráží v čele Vězeňské služby ČR
Foto: Archiv Z. Jemelíka
Popisek: Zdeněk Jemelík

Rozhodnutí správního soudu má okamžitý účinek, jehož vykonatelnost nelze odložit  opravným prostředkem. Ministr spravedlnosti má nyní hypoteticky tři možnosti: 1. napravit vady rozhodnutí Heleny Válkové, které vytkl správní soud, a potvrdit odvolání Petra Dohnala třeba i s rizikem další prohry 2. podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ale současně uvést Petra Dohnala zpět do úřadu s rizikem, že v případě úspěchu kasační stížnosti by musel znova odejít 3. v novém řízení vzít zpět rozhodnutí své předchůdkyně. Jeho volba je předvídatelná, protože se již na tiskové konferenci vyjádřil,  že generálním ředitelem je nyní Petr Dohnal. Patrně si tím nepřivodí žádné potíže, protože Pavel Ondrášek se kdysi nechal slyšet, že v případě úspěchu Dohnalovy žaloby mu uvolní místo.

Pokud Pavel Ondrášek  slib dodrží, jak pan ministr, tak Petr Dohnal si budou moci blahopřát, že se nemusí potýkat s potížemi, jichž jsme byli v minulosti svědky v jiných případech. Polistopadové změny právního řádu totiž z odvolávání vedoucích pracovníků udělaly rizikové dobrodružství, jehož konečný výsledek se dá úspěšně předvídat jen výjimečně. Předlistopadový režim nadřazoval zájmy institucí, potažmo státu, nad existenční jistoty vedoucích pracovníků. Proto každý, kdo byl ustanoven do funkce jmenováním, se musel smířit s nebezpečím, že bude odvolán kdykoli, okamžitě a bez odůvodnění. Toto „nedemokratické“ řešení mělo své výhody. Výměny vedoucích pracovníků probíhaly rychle a hladce, takže chod organizace narušovaly jen minimálně. Toto řešení bylo mimo jiné v souladu s  poznatkem, že konfliktní vztah mezi nadřízeným a podřízeným snižuje účinnost řízení. Protože většina jmenovaných vedoucích podléhala nomenklaturnímu rozhodování orgánů KSČ, obvykle se nějakým způsobem současně  řešil také další osud odvolaného. Oblíbené bylo „vykopávání směrem nahoru“, na které ovšem měli nárok pouze „osvědčení soudruzi“, dobře zapsaní u politických orgánů.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Kolik lidé ze SOCDEM bude na kandidátce Stačilo?

A napadlo vás, že jste vlastně stranu pohřbili zbytečně? Kvůli koalici z ní odešlo dost výrazných tváří a nebojíte se, že to bude k ničemu? Že pro voliče SOCDEM budete nevolitelní kvůli spolupráci s komunisty a pro voliči komunistů vás volit nebudou, že dají radši preferenční hlas komunistům?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Co (ne)očekávám od setkání Trump - Putin

15:57 Ivo Strejček: Co (ne)očekávám od setkání Trump - Putin

Denní glosa Ivo Strejčka