Zdeněk Jemelík: Temná moc žalobců XXI

12.10.2013 10:20 | Zprávy

Francouzský politolog baron Charles Louis Montesquieu vytvořil v polovině 18. století teorii rozdělení státní moci mezi tři rovnocenné sloupy: moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Jeho myšlenky přežily do dnešní doby. Dovolávají se jich politizující soudci, snící o zavedení soudcovské samosprávy. Chudák baron netušil, že jeho sloupy se v budoucnosti budou jevit jen jako fasáda, za kterou se skrývá smutná zpráva o skutečném fungování státu.

Zdeněk Jemelík: Temná moc žalobců  XXI
Foto: Hans Štembera
Popisek: Solární panely

Nevěděl nic o tom, jak se bude v moderním státě tvořit moc, nic o vedoucí úloze státostrany či novodobé polistopadové „národní fronty“, vzešlé z Občanského fóra, nic o „kmotrech“, lobbistech, o prosazování zájmů velkého kapitálu, tím méně o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy.  

Ponechám stranou ostatní výhrady k jeho představě tří sloupů moci, avšak neodpustím si ještě poznámku, že při pohledu na dění v naší drahé vlasti mi už dlouho připadá jako přiléhavější označení  „sloupy bezmoci státu“.

Václav Klaus bystrozrace odhalil, že moc soudní se pokouší o rozpínání na úkor moci výkonné a začal národ strašit hrozbou nastolení „soudcokracie“. Do jisté míry měl pravdu, ale větší nebezpečí se rodí o kousek dál. Zdá se, že se jako česká specialita začíná drát na světlo čtvrtý sloup, o němž baron Montesquieu ve své době nemohl nic vědět. Vlastnosti „sloupu“ postupně nabývá státní zastupitelství, které pluje volně v soustavě prvků bezmoci státu.

Stát nedrží státní zastupitelství pevně na opratích, což svádí nejrůznější skryté síly k pokusům o jeho využití či spíše zneužití pro uplatnění skupinových zájmů. A jeho vedoucí pracovníci jim dle okolností někdy čelí, jindy vycházejí vstříc. Souběžně sílí snahy státní zástupců o formální posílení nezávislosti úřadu na jiných složkách státu a v praxi se státní zastupitelství stále častěji stává aktivním činitelem dění ve státě, do jehož chodu zasahuje s razancí nájezdů Hunů. Zatímco „kauza Čunek“ byla celkem ojedinělým výstřelkem, v poslední době se „nájezdy“ opakují v kratších intervalech.  

Poprvé po dlouhé době zahřmělo zatčením Davida Ratha v režii severočeských žalobců a následným  spuštěním stíhání jeho a jeho společníků, které se rozvíjí v příběh s koncem v nedohlednu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Politické i trestněprávní důsledky pro bitcoinovou kauzu

Neměla by trestněprávní důsledky kauzy posoudit policie? A k těm politickým. Kdo z politiků by je měl nést jaké politické důsledky, když hlavní dva aktéři Blažek a Stanjura v politici skončili? Nebo podle vás je do toho zapleten z politiků ještě někdo další? Kdo? A co tedy vlastně přesně budete děla...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Feng Biao: Směřujeme k „patnácté pětiletce“. Čína s otevřenějším postojem sdílí s celým světem nové příležitosti

16:10 Feng Biao: Směřujeme k „patnácté pětiletce“. Čína s otevřenějším postojem sdílí s celým světem nové příležitosti

Nedávno úspěšně skončilo čtvrté plenární zasedání 20. Ústředního výboru Komunistické strany Číny, kt…