V článku Prezidentův Rath, který vyšel 3.června 2017 na mém bloggu, jsem se okrajově dotkl problému zdlouhavosti některých soudních procesů. Zmínil jsem se v té souvislosti o přerušování hlavního líčení překážkami na straně obžalovaných a jejich obhájců. Vyslovil jsem naději, že při pokračování hlavního líčení v kauze „Zadeh“ ve dnech 7.-9. června 2017 se bilance jeho průběhu vylepší, takže z 30 plánovaných dnů na 1. pololetí r. 2017 se dostaneme aspoň na třináct. Naděje se nesplnila. Řízení bylo po hodině jednání opět odročeno a to až na 25.září 2017, což je první termín, v kterém bude mít tento senát k disposici volnou soudní síň. Příčinou bylo opět onemocnění obhájkyně, která za sebe neposlala substituci, protože klient si to nepřál.
Podle vás by se kvůli jmenování ministrů prezidentem Ústava měnit neměla. Chápu vás dobře? V čem by vyjasnění bylo na škodu? A je teda fakt, že i když se problém řeší opakovaně, u Ústavního soudu to nikdy neskončilo. Proč myslíte, že tomu tak je? A na čí straně je podle vás pravda? Musí nebo nemusí ...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.