Oprávnění ministra spravedlnosti v trestním řízení jsou součástí záruk zákonnosti a demokratické kontroly sloužící zabránění zneužívání moci. Je pro demokratické režimy v Evropě typické, že podřadily ozbrojené složky pod civilní kontrolu demokraticky ustavených osob. Nezávislá policie či armáda je typická pro policejní a vojenské diktatury, ne pro demokracie. I státní zastupitelství podléhá demokratické kontrole tím, že jsou vedoucí státní zástupci voleni, jak je tomu v řadě států USA, nebo jsou v oblasti dodržení zákonnosti pod kontrolou výkonné moci a ta se odpovídá parlamentu nebo může být prokuratura odpovědna parlamentu přímo, jak je tomu v Maďarsku.
U nás má ministr spravedlnosti možnost v případě nezákonného jednání státního zastupitelství podat stížnost pro porušení zákona Nejvyššímu soud a vyvodit odpovědnost kárnou žalobou k Nejvyššímu správnímu soudu vůči státním zástupcům, kteří jednali nezákonně. Jeho moc není absolutní, jde jen o návrhy, o kterých rozhodne soud. Protože však má tato oprávnění, má i možnost získat informace a svobodně posoudit, zda došlo k porušení zákona.
Je samozřejmě možné změnit úpravu státního zastupitelství. Pokud bude posilována jakákoli mocenská složka ve státě, je dobré zajistit její kontrolu jako obranu před zneužitím moci. Tomu neodpovídá návrh zákona o státním zastupitelství vlády Petra Nečase, který ponechává odpovědnost za nezákonné jednání státního zastupitelství v oblasti náhrady škody na Ministerstvu spravedlnosti. Správné je, aby ten, kdo se nezákonnosti dopustil, za ni nesl odpovědnost. Rovněž snaha přizpůsobit organizaci státního zastupitelství policii a ne soudům tím, že se navrhuje zrušení vrchních státních zastupitelství, je v Evropě nezvyklá.
Odborný článek: Postavení státního zastupitelství. Trestní právo 4/2012, ISSN 1211-2860, s. 14-24.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
