Pavel Blažek glosoval politiku odporu ANO k policejní reformě tím, že pokud se ANO nelíbila, mohlo ji zabránit tak, že by ji učinilo předmětem jednání vlády a iniciovalo ve vládě zastavení reformy Ministerstvem vnitra. Vláda je k tomu oprávněna z ústavy jako vrcholný orgán výkonné moci, kam spadá rezort vnitra, včetně policie, a také podle zákona o ministerstvech z roku 1969, který stanoví, že ministerstva se musí řídit usneseními vlády.

Pavel Blažek uvedl příklad, kdy demokratičtí ministři prosadili v únoru 1948 usnesení vlády, že se ministru vnitra zakazuje pokračování v personálních změnách ve Sboru národní bezpečnosti a ukládá navrácení odvolaných nekomunistických velitelů do funkcí. V Gottwaldově vládě měly nekomunistické strany většinu a prosadily toto usnesení. Ministr vnitra komunista Václav Nosek je odmítl splnit a proto 20. 2. 1948 podali nekomunističtí ministři demisi. Vzešla z toho krize a politický převrat. Nicméně nekomunističtí ministři ukázali, že jsou ochotni kvůli policejní reformě riskovat vládní křesla.