Zdeněk Koudelka: Povinné poplatky ČT

Václav Moravec v Otázkách VM 4. 3. 2012 na ČT24 uvedl, že jsem zařídil přesun Justiční akademie do svého volebního regionu. Novinář by měl znát zařazení okresů do samosprávných krajů. Byl jsem brněnský poslanec v kraji Jihomoravském. Justiční akademie sídlí v Kroměříži v kraji Zlínském. Tvrzení, že Kroměříž je ve volebním kraji Jihomoravském, je lež. Změnu sídla Justiční akademie provedl zákon roku 2005. Návrh jsem podporoval, ale každý ať posoudí, zda jedinec může sám zařídit schválení zákona ve dvou parlamentních komorách. Nešlo o prostou změnu sídla, ale ta umožnila následné sloučení dvou vzdělávacích institucí Ministerstva spravedlnosti a ušetření provozních nákladů – Justiční akademie s Justiční školou v Kroměříži.

Václav Moravec ve svých Otázkách 8. 7. 2012 na ČT1 uvedl, že Mirek Toplánek pronesl slova, že když jde o vládu, musí nezávislost justice stranou. To je lež. Na to ihned reagoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek s tím, že daná slova Mirek Topolánek nepronesl.

Zajímavé je, jak Moravec pracuje s neúplnými informacemi, když v daném pořadu uvedl ve své polemice s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem citáty z nálezu Ústavního soudu z 28. 6. 2011 Pl.ÚS 17/10 o tom, že státní zastupitelství je orgánem sui generis. Česky přeloženo „svého druhu“, což však lze říci o mnoha institucích. Centrální banka, Nejvyšší kontrolní úřad nebo ombudsman jsou orgány svého druhu. Moravec chtěl polemizovat s pravdivým ministrovým tvrzením, že státní zastupitelství není součástí moci soudní (justice), ale výkonné moci, což stanoví zařazení ustanovení o státním zastupitelství v naší Ústavě (čl. 80 Ústavy č. 1/1993 Sb.) do výkonné moci (hlava třetí Ústavy). Moravec neuvedl, že ve stejném nálezu Ústavní soud uvádí: „státní zastupitelství nevykonává soudní moc“ (bod 27 části VIIa odůvodnění nálezu) a „Státní zastupitelství je v Ústavě systematicky zařazeno do hlavy třetí upravující moc výkonnou, a to do části, jež se týká vlády (čl. 80 Ústavy)…“ (bod 31 odůvodnění) a dále „Jakkoliv na straně státního zastupitelství lze shledat řadu zákonných záruk nezávislosti a nestrannosti, přetrvávají rovněž prvky od soudní moci odlišující. Srovnej například prvky nadřízenosti či instančního dohledu (§ 11a, § 12, § 12c, § 12d, § 12e zákona č. 283/1993 Sb.) či podrobnou úpravu správy státního zastupitelství Ministerstvem spravedlnosti“ (bod 32 odůvodnění). Proto tímto nálezem Ústavní soud zamítl návrh skupinky státních zástupců, aby jim bylo po vzoru soudců zrušeno platové omezení, které se týká dalších zaměstnanců státu. Ústavní soud k tomu neshledal důvod, protože státní zastupitelství není součástí moci soudní. Tedy nález, jímž Moravec argumentoval proti ministru spravedlnosti, dává ministrovi za pravdu, že státní zastupitelství je součástí moci výkonné.

Dne 20. 1. 2013 na ČT 1 uvedl Václav Moravec v Otázkách Václava Moravce výrok, že Václav Klaus vyhlásil v 90. letech útěk před právníky. Pravda je jiná. Obecně je znám výrok, že ekonomové musí utéci právníkům, za jehož autora je uváděn ekonom a tehdejší politik Občanské demokratické aliance Tomáš Ježek.

Další výroky Václava Moravce dokazují jeho nevyváženost. V Otázkách 13. 1. 2013 důsledně uváděl, že státní zastupitelství za Renaty Vesecké zastavilo trestní stíhání jedné osoby ve věci Union Banky. Přičemž ve stejném vysílání bylo hovořeno o tom, že v roce 2010 byla podána obžaloba proti dalším osobám ve věci Union Banky. Zde však Moravec neuvedl, že i to bylo za Renaty Vesecké, která byla ve funkci do 31. 12. 2010. Zastavení trestního stíhání i podání obžaloby bylo v působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Renata Vesecká stála v čele Nejvyššího státního zastupitelství. Pokud by byl novinář objektivní, uvede stejně určité jméno, jde-li o mediálně pozitivní i negativní věc. Nebo může zvolit druhou možnost a určitý vztah ke konkrétní osobě neuvede v případě pozitivního, ani v případě negativního dopadu. Zdůrazňovat však určité jméno ve spojení jen s mediálně negativním důsledkem a vyhýbat se mu, pokud by to bylo spojeno s mediálně pozitivním vnímáním (podání obžaloby), jde projev osobních antipatií novináře. Ovšem pozitivní mediální vnímání podání obžaloby nemůže být určující pro státního zástupce. Ten musí rozhodovat podle práva a zastavit trestní stíhání nebo podat obžalobu bez ohledu na to, co si o tom bude myslet novinář.

Ukázkou Moravcovy práce je sestřih rozhovoru s Ivo Ištvánem, kde se vyjadřuje o možnosti vstupu náměstka vedoucího státního zástupce do konkrétní věci. Původně byl tento rozhovor použit v Otázkách 13. 1. 2013 ve spojení s bývalým náměstkem vrchní státní zástupkyně v Olomouci, za jehož působení došlo k zastavení stíhání u jedné osoby i podání obžaloby ve věci Union Banky. V Otázkách 20. 1. 2013 byl vysílán rovněž v části, kde Moravec hovořil o mé osobě, a protože v rozhovoru s Ištvánem není uvedeno konkrétně, o jakého náměstka jde, mohl vzniknout dojem, že jde o mne, jelikož jsem byl také náměstkem, ovšem na jiné instituci než vrchním státním zastupitelství.

Zajímavé je, že Moravec předestřel ministru spravedlnosti ve vysílání 20. 1. 2013 to, že píši články. Je směšné, že novinář poukazuje na jiného za to, že píše články. Svoboda projevu a šíření informací není jen pro novináře, ale pro všechny. Považuji za nutnou nezávislost soudců a státních zástupců na médiích. Státní zástupce musí svůj právní názor hájit, i kdyby mu novináři láteřili. Trvám na článcích ve věci Jiřího Čunka, kde jsem poukázal na to, že zákon byl porušen v jeho neprospěch. Trvám na tom, že trestní stíhání musí dozorovat příslušný státní zástupce, jinak jde o nezákonnost. V daném případě se údajný skutek stal ve Vsetíně, proto bylo ze zákona příslušné Okresní státní zastupitelství ve Vsetíně. Jinam se může věc dostat formou odnětí a přikázání věci. Tak se stalo, že se věc dostala na Okresní státní zastupitelství Přerov z rozhodnutí Krajského státního zastupitelství v Ostravě, ale jen na dobu prověřování. Přerov však pokračoval v dozoru i ve fázi trestního stíhání. Tato nezákonnost byla napravena až odnětím věci Přerovu a jejímu přikázání Okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě. To konstatoval i Nejvyšší soud.

Vznikla iniciativa http://demagog.cz/, která ověřuje pravdivost výroků v Otázkách Václava Moravce. Byl jsem ji kontaktován, abych jako právník posoudil pravdivost výroků Vojtěcha Filipa z 25. 3. 2012 ve věci Nejvyššího kontrolního úřadu. Mluvil pravdu. Upozornil jsem však na výrok Václava Moravce ze 4. 3. 2012 s dotazem, zda ověřují pravdivost jeho tvrzení. Odpověděli, že ne. Tedy někteří budou kontrolováni, zda mluví pravdu, ale novinář ne.

Nerad platím z donucení státu televizní poplatek za vysílání, které obsahuje lži. Přitom vnímám důležitost nevýdělečného vysílání rozhlasu i televize bez reklam pro menšinové žánry. Proto přispívám na vysílání brněnského radia Proglas. Považuji za správné, aby zákonodárce umožnil televizní poplatek místo České televizi převést na jiné nevýdělečné médium plnící kulturní a další povinnosti veřejnoprávního vysílání alespoň v některých zákonem stanovených oblastech, což by ověřoval např. krajský úřad. Člověk část svých peněz povinně věnuje této oblasti, ale bude moci upřednostnit jiné televize či rozhlas a zohlednit, co a jak vysílají. Jako Moravan vnímám, že Česká televize je spíše televizí pražskou, když 40% televizních poplatníků žije na Moravě a ve Slezsku, ale brněnské a ostravské studio nemá tentýž podíl na televizním vysílání a financích.

Stát nutí přispívat na vysílání, kde se lže, lidi, proti kterým se lže. Jestliže v oblasti vojenské služby byla umožněna z důvodu svědomí možnost náhradní služby beze zbraně, je logické, aby bylo umožněno náhradní plnění na placení televizního poplatku jiným subjektům než jen České televizi. Financování nevýdělečného vysílání, které obsahuje veřejnou službu, je možné i bez monopolu České televize.

Nicméně vítězství Jiřího Čunka v krajských i senátních volbách na podzim 2012 a vítězství Miloše Zemana v prvním i druhém kole přímých prezidentských voleb v lednu 2013 dokazují, že moc novinářů je omezená. V říjnových volbách 2012 byl nejúspěšnějším senátním kandidátem v prvním kole Jiří Čunek - získal 47,28%. Byl úspěšný i jako lídr lidovecké kandidátky ve Zlínském kraji, která získala přes 18 % hlasů, což je největší úspěch lidovců ze všech krajů na Moravě. Lidé z jeho regionu řekli, že mu věří. Miloš Zeman dovedl sociální demokracii k vítězství v době, kdy mu média většinou láteřila, a byl úspěšným premiérem, přestože se nebál hloupé novináře nazývat hloupými. Vyhrál též prezidentské volby. Je dobré, že internet rozbil monopol klasických médií. Z uvedeného plyne:

1. Je nutné ukazovat na špatnou novinářskou práci. Kolik lidí ví, že novinář Petr Uhl prohrál soud o ochranu osobnosti s Renatou Veseckou, která ukázala na jeho nepravdy? Uhl před Krajským soudem v Hradci Králové uvedl, že v jeho článcích se vyskytují nepravdy a že „k novinářskému řemeslu patří“.

2. U veřejnoprávních médií mají více vysílat regionální studia. Nechť na Moravě a ve Slezsku dostanou novináři šanci dělat dobře novinářské řemeslo. Poslechovost vysílání studia Českého rozhlasu Brno v regionu předčí pražské stanice. Ať mají větší prostor i regionální studia televize.

3. Moderátoři politických diskuzí by měli prokázat, že znají učivo občanské nauky, dějepisu a zeměpisu pro základní školy.