Ústavní soud zrušil možnost, aby finanční správa mohla prostým formulářem neomezeně stanovit rozsah požadovaných údajů v hlášení nejen o plátcích, ale i neplátcích daně z přidané hodnoty, kdy to nemá daňový význam a vytvářela se jen možnost nedůvodného šmírování. Proč by měl stát vědět, že si žena zaplatila za umělé oplodnění, když žádný daňový odpočet nepožaduje? Rozsah povinných sdělovaných údajů musí být upraven v zákoně. Vláda přejala praxi totalitního režimu do roku 1989, který řadu povinností určoval mimo zákony ve vyhláškách či různých formulářích.

Kontrolní hlášení narušuje právo na soukromí jako ústavně chráněné základní právo. Úprava zákonem je tedy nutná. Nelze připustit, aby výkonná moc obcházela zákonodárný proces tím, že si skrze vládní většinu nechá v zákoně odsouhlasit zmocnění pro stanovení konkrétních omezení ústavního práva pouhým formulářem finanční správy. Takové zákonné ustanovení je zmocňovacím zákonem, který práva zákonodárce přenáší na výkonnou moc. Zmocňovací zákony stály u konce demokracie – Německo 1933, pomnichovské Československo prosinec 1938, když fakticky likvidovaly moc parlamentu. Parlament je orgánem moci zákonodárné, ale není jejím vlastníkem. Je jeho povinností vykonávat zákonodárnou činnost a nesmí ji přenést na jiné.