Zdeněk Koudelka: Ústava o prezidentovi nelže

25. 2. 2015 21:08

Karel Hvížďala ve svém textu Opět chceme měnit Ústavu (Aktualne.cz 25. 2. 2015) tvrdí: „Doposavad je možné odvolat prezidenta jen kvůli velezradě, což většinou znamená spolupráci s tajnými službami nepřátelského státu nebo účast na protistátním spiknutí.“. To je ukázka špatné novinářské práce. Pravdu má totiž Ústava, která v článku 65 odstavec dvě od roku 2012 stanoví: „Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku“. Tedy prezident může být žalován nejen pro velezradu, ale i jiné hrubé porušení ústavy.

Zdeněk Koudelka: Ústava o prezidentovi nelže
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Prezident Miloš Zeman ve Dvoře Králové
reklama

Na rozdíl od novinářů, ústava nelže a je nutné její text dodržovat. Nelže ovšem ani tehdy, když dává určité pravomoci prezidentovi. Pokud ústava říká, že prezident jmenuje ministry, ratifikuje mezinárodní smlouvu a činí další věci, pak dává tato práva prezidentovi. A prezident není sluha ani premiéra, ani novinářů.

Pokud by náš ústavodárce chtěl, aby ministry nejmenoval prezident, ale premiér, či rektory akademický senát, tak by to jednoduše napsal. Stanovil-li, že to dělá hlava státu na návrh jiného orgánu, zdůraznil spolurozhodování těchto orgánů, nikoliv podrobení prezidenta jinému orgánu. Taková součinnost platí i jinde.

Nejvyšší státní zástupkyni jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Vláda nemůže jmenovat někoho, koho ministr nenavrhne, ale neznamená to, že má jen ceremoniální povinnost vyhovět každému návrhu. Může jej odmítnout a vyžádat si nový.

Pokud se někomu nelíbí, jak konkrétní prezident využívá pravomoci, musí vyhrát prezidentské volby. Politické spory v demokracii se mají řešit u volebních uren, ne v soudních síních. Úvahy o sesazení prezidenta, protože realizuje svá ústavní práva a nejedná dle pokynů parlamentu či vlády, připomínají proces s francouzským králem Ludvíkem XVI., kterému parlament vyčítal, že vetoval některé proticírkevní zákony, byť mu to umožňovala francouzská revoluční ústava. Existuje-li dělba moci, nelze sesazovat státní orgány za to, že vykonávají svá ústavní práva jen proto, že se to jinému orgánu nelíbí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petice za svěření Hotelu Opatov do správy městské části

21:37 Petice za svěření Hotelu Opatov do správy městské části

Petice podle čl. 18 LZPS a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním „za svěření majetku ve vlas…