V parlamentní republice není vláda výborem parlamentu jako v systému jakobínské vlády shromáždění, který uplatňovala i marxistická teorie státu. V parlamentní republice musí vláda získat podporu prezidenta a následně důvěru parlamentu, u nás Poslanecké sněmovny. Trvale nemůže vládnout vláda bez parlamentní důvěry, ale parlament si nemůže nadiktovat vládu proti prezidentovi. Pokud se prezidentem jmenovaná vláda nelíbí parlamentu, má možnost vyslovit ji nedůvěru a směřovat k rozpuštění Poslanecké sněmovny. Volby pak umožní občanům nově rozdat politické karty.
Prezident Miloš Zeman nezpůsobil pád vlády Petra Nečase. Bylo věcí vlády, že demisi premiéra nechala vyložit jako demisi celé vlády. Pokud koaliční strany nechaly svou vládu padnout a jejich kandidáti prohráli prezidentské volby, nemohou se divit, že prezident využívá pravomoci podle svých politických představ.
Miloš Zeman jedná v rámci ústavy. Užívá své pravomocí a nevstupuje do pravomocí jiných orgánů. Řešení politických krizí předčasnými volbami je klasickým řešením v parlamentní republice, pokud se prezident s většinou v Poslanecké sněmovně nedohodne na jmenování vlády, která získá důvěru. Až do jmenování vlády vzešlé z parlamentních voleb může zemi spravovat vláda jmenovaná prezidentem i bez důvěry rozpuštěné Poslanecké sněmovny.
Zdeněk Koudelka
Autor je právník
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz