V únoru 2015 byl zbaven řízení Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina dlouholetý opat Lukáš Evžen Martinec. Aniž byl odvolán, byl poslán generálem řádu v Římě na roční dovolenou a správu kláštera získala skupina polských členů řádu, kteří v Brně předtím pobývali jen pár měsíců. Oficiálním správcem se stal Španěl stojící v čele pražských augustiniánů.

Augustiniánský klášter vznikl v Brně roku 1350 z rozhodnutí moravského markraběte Jana Jindřicha a v jeho kostele Zvěstování Panny Marie a sv. Tomáše vznikla hrobka moravských markrabat. Tím se stal významnou institucí moravské církve a součástí moravské zemské státnosti. Výjimečné postavení augustiniánského kláštera v Brně zdůraznil papež Benedikt XIV., který roku 1752 povýšil brněnský klášter augustiniánů eremitů na opatství s právem infulovaného opata. Tím se augustiniánský opat ustavený doživotně stal až do zřízení brněnského biskupství roku 1777 nejvyšším církevním prelátem v moravském zemském městě Brně. Papežské rozhodnutí vytvořilo ojedinělou situaci v Řádu sv. Augustina, který jiné opatství nemá. Rozhodnutí Benedikta XIV. o postavení brněnského opatství Řádu sv. Augustina je nadále platné dle 4. kánonu Kodexu kanonického práva. Je nutné zachovat jeho obsah v nezávislosti opatství na České provincii Řádu sv. Augustina v Praze. Významnost opatství podtrhuje působení světoznámého opata Johana Gregora Mendela a v moderní době to, že při významných aktech v Brně Jihomoravský kraj, město Brno i Masarykova univerzita užívaly klášter jako místo své reprezentace. Papež Jan Pavel II. povýšil roku 1987 klášterní kostel na baziliku minor.