Většina lidí asi už někdy slyšela bonmot, že o peníze jde až v první řadě. Někteří s ním sice nemusí souhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím mohou dělat. Zadarmo prostě „ani kuře nehrabe“. Bez peněz se dnes nedá dělat ani dobročinnost nebo charita. A tak je tomu pochopitelně i ve školství. Ruku na srdce. Kdo by nechtěl víc peněz.

Pro dnešní konzumní a nárokovou společnost, žijící doposud v relativním blahobytu jako nikdy předtím (i když ne všichni se mají dobře a někteří žijí doslova z ruky do úst), je příznačné, že se většina lidí začne o dění kolem sebe zajímat až ve chvíli, kdy jí někdo – v tomto případě stát - chce sáhnout právě na ty peníze, nebo na výhody  z množství peněz vyplývající.

Lidé si často ani neuvědomují, že současná tristní situace veřejných financí má konkrétní viníky. Jsou to ti, kteří stát řídit neumí, anebo ti, kteří z  nejrůznějších pohnutek „kopou za jiný manšaft“, než by správně měli. A když je prázdná státní kasa, někde se to nutně musí negativně projevit. Jde o to, co je právě prioritou. A někdo by mohl nabýt dojmu, že prioritou současné vlády je válka.

V čl. 33 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, v odstavci (2) se píše: „Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopnosti občana a možností společnosti též na vysokých školách.“

I zde je potřeba hledat „zakopaného psa“. Ve veřejných školách je vzdělání bezplatné. Což o to. Ale mají mít skutečně občané, bez rozdílu, zda mají či nemají základní studijní předpoklady pro ten který obor, právo na vzdělání ve středních školách? Nemělo by tam být napsáno, tak jako u škol vysokých „podle schopnosti občana a možností společnosti?“ Ale není to tam!