Neměli bychom tedy přehlédnout, že vyostřování přirozených a patrně teď nepřekonatelných antagonismů mezi Evropskou unií a Ruskem a přetrvávání antagonismů sice překonatelných, ale přesto narůstajících mezi vyjednavači Evropské unie a novou řeckou vládou – že tyto dvě paralelní situace – nemusí zůstat bez vzájemné souvislosti.

Naopak, mohou se zkombinovat a vytvořit pro Evropskou unii těžko zvládnutelné dilema.

Bude chyba, když evropským lídrům dojde teprve potom, že ekonomické škody vznikající Evropské unii z neslučitelnosti jejích a řeckých stanovisek k problému řeckého dluhu nebudou patrně ty nejhorší. Horší mohou být ty politické.

Řecká vláda je v EU první, ve které se spojily radikální strany z obou konců politického spektra. Jinde v Evropě čekají na svou příležitost strany podobného ražení.