Na jednom ze zpravodajských serverů jsem se včera dočetl:
„Tlupa šesti opilých výtržníků se rozhodla pobavit se na úkor mladých skautských táborníků na Brněnsku. Od lomcování stany a pokřikování se zakrátko situace zvrhla v nadávky, sexuální požadavky a házení kamenů. V zoufalé situaci se tak dva z táborových vedoucích pustili do potyčky s výtržníky, dva přemohli a svázali. Před soudem však stanul jeden z vedoucích kvůli napadení.“

V táboře údajně byla dvacítka děti od 13 do 15 let a tři vedoucí. K přepadení došlo v noci a policie nedokázala na místo hned vyslat hlídku.
„Okresní soud Brno-venkov ale skauta potrestal podmínkou, prý mělo stačit, aby tábor o osmi tisících metrech čtverečních jen lépe hlídali, navíc malých skautů prý byla většina a útočníci byli opilí, proto prý nebyli nebezpeční. Ublížení na zdraví u jednoho ze zadržených výtržníků pak soud viděl v tom, že měl prokrvácené spojivky, dostal ránu do ucha a byl v nemocnici kvůli podezření na otřes mozku.“

Naštěstí odvolací soud tento rozsudek právě zrušil. Pokud je vše výše zmíněné pravdou a novinářům lze důvěřovat, pak je zde evidentní problém s naší legislativou a soudní praxí. Samozřejmě, mladík nebyl nakonec potrestán, ovšem za trest by šlo označit i zcela zbytečnou soudní tahanici, a to zvláště v situaci, kdy bych spíše zvažoval udělení nějaké pocty. Postavení se přesile opilých a zcela se neovládajících chlapů přece jenom vyžaduje určitou kuráž. Situaci se současnou „mírou povolené sebeobrany“ v ČR se budeme muset v nejbližší době podrobně zabývat.