Proto budeme vždy na straně těch, kdo pracují. Ti budou mít v naší politice vždy přednost před povaleči a lenochy. Z výsledků práce pilných lidí nikdy nebudeme uplácet ty, kteří pracovat nechtějí a nebudou. To dělají politici jak u nás, tak v řadě zemí EU. A výsledek? Česká republika i Evropská Unie neprosperují, ale chudnou.

Víme, že bez usilovné práce nikdy nic nevznikne. Víme, že poctivá práce má být poctivě odměněna. Víme, že bez práce nemůže prosperovat ani rodina, ani firma a ani stát. To jsou prostá, ale bohužel stále méně samozřejmá konstatování. Zato stále hlasitěji zní nejhrubší populismus a lež současnosti – věta, že všichni mají nárok na slušný život. O práci ani slovo.

Jsem přesvědčená, že onen pomyslný nárok na slušný život nemají mít automaticky všichni lidé bez rozdílu, jak se nám snaží zbabělí politici a mainstreamová média namluvit. Na slušný život má nárok jen ten, kdo pracuje, nebo ten, kdo kvůli nemoci a stáří pracovat nemůže. Nárok na slušný život nemá nikdo, kdo se o něj sám nepřičiní a práci se programově vyhýbá.