Ve schváleném dokumentu „Hlavní úkoly a zaměření práce strany po VIII.sjezdu KSČM“ se pro činnost komunistů v parlamentu, obecních a krajských zastupitelstev na úseku lesnictví přímo dotýká úkol prosazovat ekologicky přijatelné formy hospodaření, ochranu krajiny, ochranu a obnovu lesního půdního fondu a částečně i vodních zdrojů. Do jeho rámce se promítají i globální hrozby, především krize klimatická.

Problematika snižování dopadů globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů na lesnictví je dnes lesnickou odbornou obcí vnímána celkem jednoznačně. Lesnictví je nuceno reagovat na měnící se podmínky růstového prostředí, a to formou vhodných adaptačních a zmírňujících opatření. Tato opatření vedou k dlouhodobě intenzivnímu vázání CO2 v lesních ekosystémech s co nejnižším rizikem zpětného úniku vlivem disturbancí spojených s degradací ekosystémů a rozpadem lesa. Zásadní je pěstování prostorově a druhově rozrůzněných porostů s co největším využitím přírodních procesů, pestré dřevinné skladby, přirozené obnovy (za předpokladu optimálních stavů spárkaté zvěře) a variability pěstebních postupů, které budou mnohem odolnější nepřízni klimatických změn i běžných poškozovatelů lesů.

Pěstování lesů vychází z rozboru přírodních podmínek, v souvislosti s projevy klimatických změn bude nutné analyzovat současný typologický systém, zejména rozvolnění a aktualizaci vylišení lesních vegetačních stupňů  (LVS) a vylišit rizikové lokality. Týká se to především 3. a 4. LVS, tj. rozhraní cílových hospodářství borového či dubového oproti smrkovému či bukovému.