Děkuji za slovo, pane předsedající.

No, už dlouho jsme neměli ve Sněmovně tak vydatnou masivní, nevím, jestli výživnou materii, jak rádi říkáváme, a možná proto se o ní zatím tak málo diskutuje, protože předřečník kolega Opálka je tedy pilník a nastudoval své pasáže. Ale zdá se, že ostatní to zatím nechává v klidu. A přitom tento návrh není jenom nějaká automatická formalistická reakce na to, že jsme tady přijali občanský zákoník, ale je to počin vlády, který se dál valí tím širokým řečištěm daňových zákonů a daňových nápadů naší vlády, která se rozlévá do krajiny kalný jako Mississippi a bohužel se stále na této politice a na tomto řečišti nic nemění. Vše kalně plyne dál, jako kdyby tady nebyla diskuse, že by se daňová politika vlády měla v některých konkrétních momentech revidovat, a že samotná vláda je zmítána rozpaky, jestli náhodou, když před třemi lety cosi slibovala občanům, jestli neudělala špatně už při rozhodování o daňových zákonech, ale o jakémsi super-systému, o kterém jsme rozhodli, jednotném inkasním místě, tak vznikly pochybnosti, jestli je to řádně připraveno, jestli tento mega-systém a mega-úřad neskončí jako nějaká sKarta. A i z těchto důvodů ten JIM byl opakovaně diskutován a posouván. A dneska se to celé bude realizovat až v novém volebním období, tedy od roku 2015. Původně ty projekty mluvily o termínu leden 2013 dokonce, jestli si to dobře pamatuji.

Takže zcela logicky se nabízí otázka, jaká že to filosofie se skrývá za těmi kalnými vodami tohoto super-materiálu. No, když to dobře přečtete a když pominete ty věci, které souvisí pouze s jazykem zákona, a vycházející z novely občanského zákoníku, s tou rekodifikací, tak se dovídáme, že i nadále budou osvobozeny dividendy, že i nadále nebudou zdaněny majetkové převody, že možná zrušíme tedy zaměstnanecké paušály, protože to byl omyl. Pan ministr nevyhrál tu bitvu nad benefity a v tom zápase se podařil pravý opak, tedy místo abychom benefity zrušili, tak jsme je ještě přifoukli. Ale to přece není rozumná a promyšlená reakce.

Já si obecně myslím, že když už máme před sebou tu tisícistránkovou materii, tak ji lze na první přečtení - přiznávám, že i já nemám tu stránku každou barevně proškrtanou, ale to, co jsem přečetl, tu podstatnou část, tak z toho dělám závěr teď v prvním čtení a zároveň vyslovuji obavu, co se stane ve druhém čtení.

Takže to prostě žádným výrazem polepšené daňové politiky vlády není.