Osud Záviše Kalandry není tak připomínaný jako osud doktorky Horákové. Kalandra byl sice po roce 1989 rehabilitován, jeho životní příběh se však v polistopadových časech nestal středem zájmu. V roce 1991 byl vyznamenán in memoriam Řádem T. G. Masaryka I. třídy a v roce 1994 byl vydán sborník jeho prací „Intelektuál a revoluce“. Jméno Záviš Kalandra však je dodnes známější opravdu málokomu.
Antikomunistům vadí jeho radikálně levicové názory, ortodoxním stalinistům zase jeho rozchod s praxí zbolševizované KSČ. Na jedné straně zapálený levičák, který se upřímně nadchnul myšlenkou revolučního překonání starého světa. Na druhé straně vyobcovaný renegát, který se odmítl poddat ideovému monolitu, panujícímu v tehdejší komunistické straně, a který si dovolil kritizovat i poměry v SSSR. Rozsudek nad Kalandrou byl zrušen již v roce 1968, ale plná společenská rehabilitace byla stále nemožná. V 60. letech sice o ní usilovala rehabilitační komise Svazu českých spisovatelů, ale s nástupem normalizace tyto snahy padly.
Kalandra a meziválečná kulturní avantgarda
Připomenutí Kalandry je třeba začít už jeho studentskými lety. Během studia klasické filologie a filozofie na Univerzitě Karlově pracoval v studentské komunistické frakci (Kostufra), kterou vedl se studentem práv Ivanem Sekaninou. Ve svých 21 letech již vstoupil do KSČ a po skončení studia pracoval ve stranickém tisku (nejdříve v „Mezinárodní tiskové korespondenci“, také v „Dělnické rovnosti“ a jako šéfredaktor „Rudého večerníku“), Získal si jméno v stranických i intelektuálních kruzích a v roce 1929 se přesunul do Rudého práva.
Přehled jeho díla je značně široký. Jako literát debutoval v roce 1926 v časopise „Avantgarda“. Jeho disertační práce se věnuje Parmenidově filosofii a projevuje se tu už vliv historického materialismu. První jeho knihou byla „Zapovězená Ženeva“ (1932), kde už kriticky rozebírá i praxi v SSSR. K 500. výročí porážky husitského hnutí v bitvě u Lipan napsal knihu „Znamení Lipan“ (1935), kde formuluje svůj názor na husitství. Zájem o českou mytologii vedl k historickému dílu „České pohanství“ (první část rukopisu zabavilo gestapo, dokončeno a publikováno bylo až r. 1947, znovu vydáno v roce 2002). Zkoumá v něm nejstarší pověsti s pomocí moderní mytologie a religionistiky. Kalandra publikuje i v „Levé frontě“, časopisu levicových intelektuálů, který měl nahradit kulturní organizaci Devětsil.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Co by měl Babiš udělat, abyste byli spokojení?
Mě to přijde tak, že ať by udělal cokoliv, tak stejně budete mít nějaký problém. A kdyby bylo ANO bez Babiše, tak byste se na něj dívali jinak a třeba s ním i spolupracovali? Děkuji za odpověď. Jana
Další články z rubriky
18:02 Ženíšek (TOP 09): Zločinci Putinovi se nedá věřit vůbec nic. Nikdy
Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k prohlášení Vladimira Putina, že Rusko je připraveno…
- 17:03 Senátor Šlachta: Veřejné peníze si zaslouží veřejnou kontrolu. Tečka
- 16:04 Zwyrtek Hamplová: Někdo má velký zájem, abychom si mysleli něco jiného
- 15:05 Kupka (ODS): Zdravotnictví musí být funkční systém, ne experiment
- 14:02 Ministr Juchelka: Posílení týmu MPSV o tři nové náměstkyně
- 13:05 Senátor Rychlík: SPD nepochopila, že ve vládě nemůže pořád strašit občany a lhát



