Staré bojové letouny jednoho dne dosloužily a před Armádou ČR stála otázka zda a jakými prostředky bránit náš vzdušný prostor. Samozřejmě že by to byla obří zakázka, ale zájmy to nejsou jen ekonomické.

Kauza nákupu či pronájmu letounů Grippen pochází už od předminulé vlády.  Pochybnosti, kdo s kým proti čemu nechť se samozřejmě vyšetřují. Zásadní problém ale už je v rozhodování strategickém. Jak mají být budovány ozbrojené síly ČR, jakou máme mít  bezpečnostní doktrínu a jak se začleňovat do nadnárodních struktur. To je otázka i pro specialisty na armádu či mezinárodní politiku. A bez odpovědi na tyto otázky si např. o skutečné  suverenitě země mžeme jenom hezky povídat, ale realita je jiná. Také nejsem experet na tyto otázky, ale reaguji v širších souvislostech. protože otázka je to zásadnější než napovídají některé zkratkovité zprávičky.

Faktem je, že  i když lze vzdušný prostor do jisté míry chránit pozemními systémy PVO nebo lze na specielní případy použít prostředky spojenců,  není to řešení zásadní. Dnešní ČR ale není ve stavu samostatně budovat plnohodnotné vzdušné ozbrojené síly.  Aktuálně chybí peníze skoro na všechno - odklad rozhodování o vyzbrojení bojovými supersoniky má své sociálně-ekonomické, politické i bezpečnostní souvislosti. Na takové rozhodnutí prostě není ČR připravena a pokračující ekonomická krize to rozhodně neusnadňuje. Tahle vláda by to už zjevně raději řešit neměla.  Pro detailnější argumenty se můžete obrátit na kolegu z našeho poslaenckého klubu, Alexandra Černého (stínový ministr obrany za KSČM).