„Ministr Chalupa mi napsal, že subjekty v Moravskoslezském kraji mohly čerpat 9,5 mld. korun z Operačního programu Životní prostředí. Jak je možné, že peníze se použily, ale ke zlepšení stavu ovzduší nedošlo?,“ klade znepokojivou otázku moravskoslezská poslankyně VV Jana Drastichová.

 Podle Drastichové je jednou z příčin alarmující situace fakt, že Ministerstvo životního prostředí ještě ani neuznalo za vhodné zjistit, jakým podílem se ten který průmyslový provoz na znečištění ovzduší na Ostravsku podílí. „Logicky tedy ani neví, jaká konkrétní opatření na konkrétních zdrojích je nutné provést, aby byly dodrženy alespoň zákonem předepsané imisní limity,“ uvádí Jana Drastichová.

Špatně investované miliardy bez efektu  

V odpovědi na interpelaci Drastichové ministr Chalupa zmínil, že Evropská unie více než pěti miliardami korun podpoří projekty, které předloží největší znečišťovatelé. „Opět se ptám, proč ministerstvo neví, jaká konkrétní opatření by vedla k dodržování imisních limitů, a proč tedy nepodpoří pouze taková opatření? Velcí znečišťovatelé si sami napíšou, na co chtějí peníze, a to bez ohledu na to, jaký vliv jejich opatření budou mít na kvalitu ovzduší. Lze se důvodně domnívat, že z hlediska zlepšení životního prostředí půjde patrně o zbytečně investované peníze,“ zpochybňuje Drastichová postup ministerstva.

Poslankyně upozorňuje v té souvislosti na fakt, že existují studie, potvrzující, že naprosto převažující vliv na překračování imisních limitů v jednotlivých ostravských obvodech má průmysl. Nejhorší situace je v Ostravě - Radvanicích a Bartovicích v těsném sousedství hutního komplexu Arcelor Mittal, kde je překračován zákonný imisní limit u koncentrací PM10 (pevné částice menší než 10 µm), PM2,5 (menší než 2,5 µm) a BaP (benzopyren), přičemž u BaP je hodnota překročení dokonce desetinásobná.