Děkuji. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, paní a pánové, já jsem vážně uvažoval o tom, jestli pan premiér chce oslovit svým dnešním projevem Poslaneckou sněmovnu k tomu, abychom uvažovali nad současnou situací v České republice, nebo si z nás dělá legraci. Víte, jeho vystoupení v podstatě znamenalo, že on se nechce podívat pravdě do očí. Jeho vystoupení v podstatě znamenalo, že nemá zájem o to, aby lidé pochopili kroky vlády, které dělá.

Když jsme se v minulosti tady zabývali otázkou důvěry Poslanecké sněmovny ve vládu České republiky, tak jsme alespoň mohli mluvit o tom, že je před námi nějaký program, že ten nebo onen poslanec či poslankyně programu důvěřuje, nebo nedůvěřuje a očekává od něj nějaké naplnění. Dnes jsme byli svědky toho, že pan premiér předpokládá, že opozici se nepodaří vyslovit nedůvěru a v podstatě si z Poslanecké sněmovny udělal jakousi hlasovací mašinérii, která bude potvrzovat jeho nepravdy.

Vyjádřil se před několika okamžiky nebo před několika dny, že pan policejní prezident se dal na cestu aktivisty a že to je nepřijatelné. Já nechápu, co je aktivistického na tom, když vedoucí organizace vyzve své příslušníky k tomu, aby pracovali podle své pracovní smlouvy a podle svých závazků. Připadá mi to spíš, že strach, který má vládní koalice, je uzavírá do sebe a oni už nejsou schopni dělat nic jiného, než se točit v kruhu, v kruhu, ze kterého není východisko. Problém tedy je v tom, že informace, které tady potom říká předseda vlády, nestojí vůbec na žádných reálných základech, dokonce pan předseda vlády prohlásil, že Řecko zadlužila řecká sociální demokracie. Já určitě nebudu obhájce řeckého PASOKu, nebudu se zastávat ani jiných stran, ale pan premiér by měl vědět, že Řecko do dluhu přivedla politická strana Nová demokracie, která je obdobou naší ODS, pravicové strany, která zadlužila stát, spoléhala se na to, že když bude sloužit bankovnímu sektoru, že to ještě chvíli vydrží a ono to ruplo. Tak se tady pan premiér také spoléhá na to, že to ještě chvíli vydrží, že si ještě s panem ministrem financí vytvoříme jednotné inkasní místo, obereme jednotlivá ministerstva o právo rozhodovat o penězích, které byly přiděleny ve státním rozpočtu, zbavíme Poslaneckou sněmovnu rozpočtové suverenity, potom zbavíme rozpočtové suverenity kraje a obce, protože si půjčíme oněch 12 mld. na to nové přerozdělení a ještě to chvíli vydrží.

Co se ale stane poté? Ten stát opravdu chcete přivést ke krachu? Je vaším zájmem to, aby se přes církevní restituce stát zadlužil tak, že si ho někdo koupí jako nějaký řecký ostrov? Nemůžete už konečně otevřít oči a podívat se, že nikde ve světě už neoliberalismus neplatí, že přivedl státy ve většině opravdu do dluhů a že tyto dluhy si kupují soukromé banky a rozhodují o tom, o čem mají rozhodovat opravdu volení občané ve volbách nebo v přímé demokracii občané jako takoví a nikoliv ti, kteří si je chtěli koupit nebo už je mají koupeny a potom budou o nich rozhodovat a možná, že si zaplatí politiky, kteří budou poslušně panáčkovat a říkat: "ano, máte pravdu, pane bankéři". (Potlesk zleva.)

Tohle je opravdu ten styl, které chcete dělat? Tady přece nejde o to, aby tady byl jakýsi nátěr demokracie na České republice. Tady jde o to, aby lidé mohli rozhodovat o svých osudech a ne, aby o nich rozhodovali bankéři někde v úplně jiných státech než je Česká republika. Vždyť vy jste nenechali jedinou banku v rukách českého státu, kde by si lidé mohli bezpečně uložit své peníze! Český občan nemá takové právo! Může si vybrat některou z bank, která má samozřejmě českou registraci v obchodním rejstříku, ale její vlastník vytahuje peníze a odtahuje je do její mateřské země.