Stačilo jen sledovat média, která v posledních týdnech před volbou zcela odhodila masku objektivní a jakžtakž nezaujaté žurnalistiky a zcela otevřeně Schwarzenberga podporovala. Zmínky o „černém koni voleb“, různé „otevřené“ dopisy, jimž jsem se skutečně musel smát (zvláště vydařený byl ten od Věry Čáslavské), přes průhlednou antikampaň proti Janu Fischerovi až po jednoznačnou agitku.

Znovu – a pokolikáté už – byly všechny předvolební průzkumy takzvaně „mimo mísu“. Všichni víme, že průzkumy veřejného mínění jsou více či méně „cinknuté“, ale tak veliká blamáž, jíž jsme byli naposledy svědky, by měla vést všechny výzkumné instituce minimálně k zamyšlení, jsou-li ještě vůbec k něčemu.

Čemu ale nerozumím vůbec, je fascinace „Karlem“. Do takové míry, že mu přinesla přes milión a čtvrt odevzdaných hlasů. Smutné ovšem je, že voliči (a i ti, kdož nosí žlutou placku s pankáčem Karlem) skutečně nedokážou rozumně zdůvodnit, co je na jejich favoritovi tak úžasného. Na Facebooku i jinde se objevují fráze, že „pro republiku mnoho udělal“, že „je v zahraničí respektovanou osobností“, nebo že „půjde ve šlépějích Václava Havla“. Pravda není ani jedno. To jen tisíckrát omílaná klišé se dostala voličům pod kůži natolik, že se stala „pravdou“. Když vyzvete Karlovy příznivce, aby na konkrétních příkladech svá adorační tvrzení obhájili, neumějí to. Karel je sympatický? Budiž. Je to ale dostatečná kvalifikace na prezidenta?

Je rázem zapomenuto, že je druhým mužem nenáviděné Nečasovy vlády? Že i díky němu je naše republika v čím dál větším srabu? Že na jeho vrub padají všechny zrůdnosti, jichž se Nečasova vláda dopustila a s pomocí svých pimprlat ve Sněmovně prosadila?

Nechci a nemohu se z úcty ke stáří posmívat slabému sluchu, pomalým reakcím, pospinkávání či špatné srozumitelnosti mluvy pana Schwarzenberga. Zvláště pak každé souvětí je pro něj kamenem úrazu. Patří to ke stáří, ale takhle postižen snad nemusí být proboha prezident republiky! Jeho velkým handicapem je věk, uvědomme si, že už to bude jen horší. To jsou ovšem věci velmi podstatné, které nelze bagatelizovat.

Masaryk se musí v hrobě obracet, když po prezidentském stolci sahá příslušník rakouské šlechty. Zvláště pikantní je v této souvislosti fakt, že první dáma nebude moci plnit své povinnosti, neboť nejenže je upoutána na invalidní vozík, ale neumí slovo česky. Neboli reprezentace jako víno, přátelé.

A na závěr jsem si nechal informaci, která působí snad nejotřesněji. V sobotním vysílání BBC probleskla informace, že paní Schwarzenbergová pochází z rodiny s nacistickou minulostí. A to už je silná káva. Všimněte si, jak se o tom cudně mlčí, do krámu se to všem Schwarzenbergovým agitátorům jistě nehodí.

Karel Horák, odborný mluvčí LEV 21 pro oblast boje proti korupci