Abych toho docílil, musel jsem umožnit nástup do čela policie lidem, kteří nebyli svázáni s érou exministra ODS Ivana Langera, jehož vláda nad rezortem vnitra může být encyklopedickým příkladem zneužívání politické moci a orgánů činných v trestním řízení.

Stihl jsem v této věci bohužel učinit pouze jeden, ale jak se později ukázalo, o to důležitější krok. Ustanovil jsem do funkce policejního prezidenta plukovníka Petra Lessy. Muže, kterého od té doby nezaslouženě provázela uměle vyvolávaná pověst člověka spjatého s VV.

Petr Lessy svým chováním, podle mého názoru opakovaně dokázal, že není člověkem VV, ale člověkem všech občanů ČR. Nejen, že se po svém nástupu skutečně vypořádal se suitou Langrových pohrobků, ale především rozvázal policii ruce a umožnil poprvé po dvaceti letech policistům skutečně svobodně vyšetřovat a především rozkrývat trestnou činnost v nejvyšších patrech politiky a mocenských struktur. Důkazem toho, budiž fakt, že během jeho působení byla vyšetřována trestná činnost představitelů koaličních i opozičních politických stran bez rozdílu.

Petr Lessy se nikdy nedopustil ničeho, co by mohlo být jen náznakem považováno za stranění jakékoliv zájmové skupině nebo politické straně. Stal se však nepohodlným. Stal se nepohodlným této vládní koalici, která se ho prostřednictvím ministra Kubiceho snažila všemi možnými způsoby diskreditovat a zbavit. Jeho odvaha čelit politickým tlakům vyvrcholila statečným postojem v kauze CASA, kde nejen, že neváhal bránit své podřízené, ale veřejně promluvil o tlaku ministra Kalouska na jeho osobu.