Není tedy divu, že důchodový účet je v deficitu. A základní otázka je, zda vládou protlačená důchodová reforma tento problém nějakým způsobem řeší. Odpověď je až příliš jednoduchá. Neřeší, naopak přidává další problémy. Deficit na důchodovém účtu bude totiž ještě vyšší než před reformou. Vládní důchodová reforma je totiž takový malý český Otesánek. Čím více toho sní (narve se penězi od účastníků reformy), tím větší problémy budou mít ostatní (průběžný důchodový pilíř a de facto státní rozpočet).

Vláda k problému přistoupila skutečně po svém. Nechala si správně radit od odborníků z řad NERVu, asociace penzijních fondů nebo se podívala na zkušenosti ze zahraničí. Bohužel výsledná vládní reforma je kompilátem všeho, jen ne dobře míněných rad členů NERVu či dobrých zkušeností ze zemí, kde se reforma opravdu vydařila. Namísto zaměření se na skutečný problém trvalého úbytku plátců, tedy snižující se porodnosti našich rodin, vláda rodinám zvyšuje obě sazby DPH a živnostníkům-rodičům ještě bere odečitatelné položky na děti.

Vládní důchodová reforma má jasný vzkaz pro dnešní třicátníky: Jestli chcete dobré zabezpečení v důchodu, pak nemějte děti, neinvestujte do jejich vzdělání, ale spořte si ve fondech pro váš budoucí důchod. Co to znamená do budoucna, je jasné. Rodiny budou mít ještě méně dětí než dnes. Vláda ve své krátkozrakosti nějak pozapomněla, co tento stav bude znamenat. Jestliže dnes je problém v průběžném pilíři státního důchodového účtu, pak je jisté, že to postihne v budoucnu i státní rozpočet a rozpočet veřejného zdravotního pojištění. Ale o tom se teď raději nemluví. Vláda tedy svou reformou neřeší příčinu, ale prohlubuje důsledek! Nejen tedy, že je to Otesánek, ale rovněž budižkničemu.

Marian Jurečka
1. místopředseda KDU-ČSL