Vážená paní předsedkyně,

využívám své pravomoci dané mi článkem 50 Ústavy České republiky a vracím Poslanecké sněmovně zákon ze dne 5. června 2012, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony.

Mám k tomu tyto hlavní důvody:

1. Zákon, který vznikl jako poslanecká iniciativa, byl od svého počátku předmětem zásadních sporů nejen pro svůj zjevný populismus a politickou účelovost, ale i pro svoji nedomyšlenost, snadnou zneužitelnost i možnou protiústavnost. V Poslanecké sněmovně byl prosazen až na druhý pokus.

2. Proti přijetí zákona se vyjádřila vláda, na jednání Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny s ním nesouhlasil veřejný ochránce práv a zákon odmítl i Senát a to způsobem, kdy ani jeden senátor nehlasoval pro přijetí. Protože se k tomuto názoru přidávám i já, znamená to, že se tři za čtyř nejvyšších ústavních institucí České republiky stavějí proti zákonu. Tak silný odpor by sněmovna neměla ignorovat. Měla by spíše usilovat o nalezení konsensuálního řešení, které by více odpovídalo tradicím českého právního řádu.

3. Záměrem novely je zavedení až tříměsíčního zákazu pobytu v obci za některé přestupky spáchané na jejím území, např. za kapesní krádeže, rušení nočního klidu, nedovolené podávání alkoholu mladistvým či znečištění veřejného prostranství. Trest zákazu pobytu za pouhý přestupek považuji v kontextu českého práva za nepřiměřený, konkrétní ustanovení novely za nedomyšlená a neodpovídající proklamovaným záměrům navrhovatelů.