Před dvaceti lety poskytl dnešní kardinál, tehdy ještě nebyl ani biskupem, ani arcibiskupem, ani kardinálem, rozhovor Lidovým novinám, a na otázku Jiřího Hanáka o vracení církevního majetku měl odpovědět: To by církev zabilo. A pan prezident se nyní spolu s koaličními poslanci, obrazně řečeno, na tomto zabití podílí.

Stane-li se církev římskokatolická největším pozemkovým vlastníkem, tak s ní bude muset ministerstvo kultury zahájit řízení o jejím zrušení, protože zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve svém §22 odst. 1, písmeno c) říká, že ministerstvo zahájí řízení o zrušení registrace církve, vyvíjí-li registrovaná církev a náboženská společnost nebo svaz církví a náboženských společností činnost v rozporu s právním řádem. A podle stejného zákona, §15 a odstavce 4, může být podnikání a jiná výdělečná činnost pouze jejich doplňkovou činností. Jak bude církev jako největší pozemkový vlastník v České republice podnikat jen doplňkově, jsem vážně zvědavý a na kroky ministerstva kultury se těším.

Před třemi měsíci byl v Respektu uveřejněn rozsáhlý rozhovor s kardinálem Dukou a dalšími představiteli církví na téma církevních restitucí pod názvem Díky Bohu za restituce. Já jsem v tomto rozhovoru zaznamenal jednu velmi pozoruhodnou odpověď. Na slova redaktora, „nezpochybňujeme právní nárok církví a náboženských společností na vyrovnání se státem, ptáme se, jestli jste přemýšleli o nějakém gestu, kterým byste si naklonili většinovou veřejnost,“ odpověděl kardinál Duka: „Vzdali jsme se majetku, který je v rukou soukromých osob, měst, obcí, krajů a některých státních institucí…“