Právem: v politice bydlení selhává stát, politické strany i obce. Ale pokud autor píše: „Deregulace nájemného může vystrkat z bytů leckoho. Zvláště když se spojí se snížením ochrany nájemníků, jak má od 1. ledna 2014 přinést občanský zákoník“, dopouští se zásadního omylu a zbytečně straší. Nový občanský zákoník totiž práva nájemců bytů naopak významně posiluje.

Tak zatímco dnes může pronajímatel  požadovat na nájemci jakkoliv vysoké nájemné, a kolikrát do roka chce (s tím, že pokud nájemce nesouhlasí, musí o takovém zvýšení rozhodnout soud), pak po účinnosti nového občanského zákoníku může pronajímatel zvyšovat nájemné jen jedenkrát za 12 měsíců a jen o takovou částku,  aby se nájemné nezvyšovalo za tři roky o více než 20%. Pokud ovšem je takové zvýšení v místě obvyklé. Pokud nikoliv, soud k takovému zvýšení nepřivolí.  To je významné posílení práv nájemce.   Nájemce bude chráněn  proti vystěhování i tehdy, pokud nemá uzavřenu nájemní smlouvu písemně (to pronajímatel nemůže proti nájemci využít) a  bude chráněn i tehdy, pokud bydlí v prostoru, který není jako byt kolaudován. Tvrzení „nechám vás tu bydlet, ale nic s vámi nesepíšu“ (abych vás mohl kdykoliv vyhodit), přestane platit.

Výpověď nájmu bytu musí být pouze písemná a nájemce má vždy právo požádat soud, aby důvody výpovědi přezkoumal. Výpověď bez důvodů, kterou pronajímatelé původně požadovali, nebyla v novém občanském zákoníku připuštěna. Pro uspokojení vlastní bytové potřeby může dát pronajímatel výpověď pouze u nájemních smluv uzavřených na dobu neurčitou. U nájemních smluv uzavřených na dobu určitou již takovou výpověď dát nebude moci. A stejně tak nebude možné dát výpověď proto, že nájemce má třeba rekreační chalupu,  jak to dnes některé  obce dělají.