Vážená paní poslankyně, dovolte mi, abych vám stručně odpověděl. Ministerstvo spravedlnosti připravuje v zásadě dvě právní úpravy, které mají protikorupční charakter a mají postihnout řekněme oblast obchodních společností, které obchodují s veřejným sektorem. Respektive tyto úpravy mají zprůhlednit vlastnickou majetkovou strukturu takovýchto akciových společností. A to ve dvou rovinách.
Za prvé, u akciových společností do budoucna dojde - a to platí obecně pro všechny akciové společnosti v České republice, k omezení anonymních akcií. To je asi ta klíčová změna. Tento návrh zákona již ministerstvo připravilo a v těchto dnech odchází do vlády. Proběhlo složité připomínkové řízení, kde jsme vypořádali všechny aspekty tohoto problému. Na první pohled to vypadá jako velmi jednoduché, zrušit anonymní akcie. Na druhou stranu, chceme-li anonymní akcie omezit, pak je třeba zvolit takovou právní úpravu, která nebude jenom politicky líbivá, ale hlavně obstojí před případným Ústavním soudem, protože měníte-li nebo zakazujete-li určitou formu akcií, zasahujete tak do vlastnického práva a je třeba zvolit takovou formu, která dostatečně vlastnické právo ochrání.
Akcie na doručitele, nebo chcete-li anonymní akcie, totiž nevlastní pouze ti "co třeba nabyli majetek neprůhledným způsobem", ale vlastní to i tisíce, desetitisíce drobných akcionářů a změna, která má nastat, musí být nastavena tak, aby tyto drobné akcionáře nepoškodila.
Mám-li to zjednodušit, návrh počítá s tím, že do budoucna akcie na doručitele v České republice budou zachovány, ale bude třeba, aby byly buď registrovány u Burzy cenných papírů, kde bude veden registr vlastníků takovýchto akcií, anebo bude ještě možný tzv. rakouský model, kdy vlastnictví k takovýmto akciím bude možno registrovat u bank. Bude tak pro orgány činné v trestním řízení, pokud bude vyšetřována nějaká kauza a bude třeba zjistit, komu patří určité akcie anebo naopak, jaké majetkové poměry má ten který obviněný, tak bude možno buď u toho centrálního registru, anebo právě u jednotlivých bank zjistit, kdo je vlastníkem určitých akcií.
Tady přicházíme s modelem, úpravou, která je běžná v Německu, Rakousku, civilizovaných zemích a tím směrem by Česká republika měla jít.
Zákon velmi složitě stanovuje transformační období, to znamená období přechodu od anonymních akcií k těmto akciím registrovaným buď na burze anebo u bank. Je to nastaveno tak, aby právě to co možná nejméně poškodilo vlastníky anonymních akcií a dalo jim to prostor pro možnou změnu.
Druhým zákonem, který je nyní debatován a teprve bude dokonce ze strany ministerstva, je pak zákon, který by upravoval rozkrytí vlastnické struktury v případě, že právnická osoba vstupuje do právních vztahů s veřejných sektorem. V zásadě počítáme s dvěma variantami. Buď s variantou, že společnost má pravidelně určitou část svého obratu s veřejným sektorem. Počítáme buď 25 % nebo 50 % a v takovémto případě by vlastnická struktura v určité podobě byla rozkryta v účetní závěrce. Anebo pak druhá varianta rozkrytí vlastnické struktury ad hoc, kdy v určitém výběrovém řízení, v určitém případě vstupuje akciová společnost do styku s veřejným sektorem a chce veřejné peníze. Pak by samozřejmě i v takovém případě se vlastnická struktura rozkrývala. K politickému rozhodnutí je, zda by mělo jít o částku milion korun, dva miliony nebo ještě vyšší. To si musí vláda posoudit a následně pak rozhodnout Poslanecká sněmovna.
Předpokládáme, že by se rozkrývala i vlastnická struktura subdodavatelů, přičemž nyní se snažíme najít takovou formu, která bude právě ústavně konformní a bude účinná. Nebude to pouhé plácnutí do vody, pouhý populistický výkřik.
Tedy, vážená paní poslankyně, děkuji vám za váš dotaz. My ta témata považujeme za důležitá a jak jsem naznačil, otázka anonymních akcií už je v konkrétním návrhu zákona řešena a ještě během jara tohoto roku se dostane sem na půdu Poslanecké sněmovny.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
