Tomáš Sedláček byl člověkem, který se především pro vojáky novodobé české armády stal symbolem a vzorem. Člověkem, který nikdy nehleděl na osobní prospěch a už od mládí se chtěl stát vojákem, který umí bránit svou vlast. Přes všechny překážky a potíže se mu podařilo naplnit jeho klukovský sen. Stal se uznávaným vlastencem - vojákem, který věrně dostál slovům přísahy.

I přes zrakový handicap v pozdějším věku dokázal vnášet úsměv ve chvílích, kdy bylo nutné komukoli dodat odvahy a síly. Nikdy si nebral servítky a nemilosrdně odsuzoval své věznitele, kteří ho v době po nástupu komunistů uvrhli do žaláře. „Pohrdám jimi!“ říkal.

V roce 1992 se dočkal rehabilitace a byl jmenován do hodnosti generálmajora. V roce 2008 dosáhl na nejvyšší vojenskou hodnost – armádního generála. Byl čestným předsedou Československé obce legionářské, tedy organizace, která s československými vojáky, kteří v době druhé světové války bojovali v zahraničí, má mnoho společného. „Když jsme obnovovali obec legionářskou, vzpomněli jsme si na naše bývalé velitele, kteří mnohdy byli právě těmi legionáři. Jejich příkladu, jejich idejí, které hlásali, jsme se nechtěli vzdát,“ připomínal generál Sedláček.