Moldan (TOP 09): V Listopadu šlo i o ekologii

17.11.2012 11:15 | Zprávy

Komentář experta TOP 09 pro otázky ekologie Bedřicha Moldana

Moldan (TOP 09): V Listopadu šlo i o ekologii
Foto: top09.cz
Popisek: Bedřich Moldan

Po publikování studie o ekologickém stavu Československa ztratili občané vůči režimu zábrany. Jejich nespokojenost vyvrcholila demonstrací „za čistý vzduch“ 11. až 13. listopadu 1989 v Teplicích, která byla předzvěstí sametové revoluce. Od té doby nabyli lidé dojem, že se situace výrazně zlepšila. Opak je ovšem pravdou.

V prvních fázích „budování socialismu“ se nepřipouštělo, že znečištění a jiné poškozování životního prostředí či ohrožení přírodních zdrojů může vůbec existovat v nejlepším ze všech politických a ekonomických režimů. Později o důležitých problémech vládcové prostě neinformovali. Například ropná krize na podzim roku 1973 nebyla námětem jakékoliv vážnější diskuse a pozornost jí byla věnována jen okrajově.

Občané Československa se mohli nanejvýš dozvědět, že zahnívající kapitalismus zachvátila další krize, jež přinesla nedostatek životně důležité suroviny a desetinásobné zvýšení její ceny, zatímco my máme a budeme mít ropy dost za stálé ceny a z nevyčerpatelných zásob bratrského Sovětského svazu. 7. ledna 1984 však publikoval pařížský Le Monde část rozsáhlého textu Rozbor ekologické situace v Československu. Analýzu si ve skutečnosti pro sebe vyžádal tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal, jejím zpracováním byla ve vší tichosti pověřena ekologická sekce Čs. biologické společnosti při ČSAV. Díky jejím kontaktům s Chartou 77 a s disidentským prostředím vůbec se však text podařilo propašovat na Západ a informační embargo tak bylo dramaticky prolomeno.

Zprávu široce citovalo vysílání Hlasu Ameriky, Rádia Svobodná Evropa a významné deníky v Německu a jinde. Uveřejněné informace jednoznačně ukázaly světu i domácím obyvatelům, že Československo patří mezi nejhorší státy v evropském i světovém měřítku, stav životního prostředí je katastrofální.

Továrny dusily kraje Přesné údaje podrobně známy nebyly, avšak celkový obraz byl jasný a zbytek si lidé dokázali domyslet. Ve skutečnosti, právě proto že celá situace byla netransparentní, se lidé domýšleli horších důsledků a měli větší obavy o své zdraví, než by odpovídalo skutečné situaci (která ovšem byla opravdu špatná). Nejhůře zasaženými oblastmi byla všechna velká města v čele s Prahoua Ostravou a především území pánevních okresů v Severočeském hnědouhelném revíru. Zde se velmi často vyskytovaly smogové situace, kdy při teplotních inverzích kombinace mlhy a jedovatých zplodin chrlených komíny elektráren a továren dusila celý kraj. (Charakteristický detail: slovo smog se nesmělo užívat.) Například koncentrace nejvážnější škodliviny, oxidu siřičitého, dosahovala mnohdy hodnot, které si dnes už vůbec nedovedeme představit (až padesátinásobky hygienických norem). Zejména v Severočeském kraji se lidé cítili přímo ohroženi na zdraví a životech a postupně ztratili zábrany vůči režimu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: TOP 09

Mgr. Marie Jílková byl položen dotaz

ženy, děti a práce

Paní poslankyně, myslíte, že jen ženy v politice to mají složité? Nemyslíte, že je problém mnohem hlubší, a že skloubit téměř jakoukoliv práci s péčí o rodinu a děti je dost náročné? Zkoušela jste s tím něco udělat? Proč je třeba tak málo příležitostí pro práci na částečný úvazek a neměli by být něj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Okamura (SPD): Nechci, abychom dopadli jako v západní Evropě

6:14 Okamura (SPD): Nechci, abychom dopadli jako v západní Evropě

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k migraci.