Mluví se opravdu o „té“ smlouvě? Mluví se opravdu o jejích skutečných důsledcích, o historickém kontextu vzniku eurozóny? Znají kritici premiéra všechna zákoutí a specifika fungování evropské politiky? Zmínil někdo, že povinností předsedy české vlády je hájit zájmy České republiky?
Bohužel, kromě obecných, nepodložených a zkratkovitých informací, skutečné argumenty nezazněly. Smlouva je pro některé státy bezesporu důležitá a jejich snahy o přijetí lze pochopit. Mám na mysli především Německo. Právě Německo (jeho občané/daňoví poplatníci) nesou plnou tíhu špatného hospodaření Řecka či Itálie. Je logické, že se německá vláda snaží přijít s řešením, které má dnešním problémům v budoucnu zamezit. Eurozóna je z velké části německý projekt a její krach by byl pro Německo velkým neúspěchem. Proto je ochotné se vzdát i části suverenity ve prospěch Komise, či dalších centrálních evropských institucí. My bychom něco takového dělat neměli.
Historie EU jednoznačně ukazuje, že podobné „pakty“ nefungují. I dnes existuje takzvaný Pakt stability, podmiňující vstup a účast v eurozóně. Silné státy si ale dokázaly prosadit a odhlasovat nerespektování jeho podmínek (před lety Německo a Francie) a ty slabší ho dokázaly obejít (Řecko). Jednoduše řečeno – Česká republika by na sebe přijetím smlouvy uvalila obrovské břímě různých povinností a závazků, jejichž plnění se jiní před časem bez potrestání vyhnuli. Je skutečně v našem národním zájmu jít touto cestou?
Smlouva je jasným krokem k centralizaci EU a ke ztrátě národní a státní suverenity. Kancléřka Angela Merkel již například veřejně přiznala, že konečným cílem Německa je politická unie typu Spojených států Evropy. Pro Německo je to krok bezpečný a žádoucí, protože posiluje hospodářský prostor, ve kterém společně s Francií dominuje. Přenesení pravomocí do Bruselu není pro Němce nebezpečné. Německo bude vždy vzhledem ke své velikosti a pravidlům EU unijní politiku určovat. Obdobné argumenty platí také pro Franci. Je skutečně v našem národním zájmu jít cestou Německa a Francie?
V neposlední řadě je důležité zmínit, že během jednání o smlouvě byl na představitele jednotlivých států vykonáván ze strany hlavních evropských zemí mimořádný nátlak – vždyť smlouvu původně odmítalo sedm států. Přímo v průběhu jednání byla smlouva také měněna (viz pro info, kde je pramen informace, zde - bod 1: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/proc-se-cr-nezavazala-k-ratifikaci-smlouvy-o-fiskalni-unii-92547/) a následně pak byli zástupci zemí (především menších zemí, ČR nevyjímaje) bez možnosti si nové věci prostudovat a v časové tísni k podepsání smlouvy nuceni. Skutečně je v českém národním zájmu podepisovat dokumenty, které na ČR a její obyvatele uvalují velké břímě za takovýchto podmínek?
Psali jsme:
.jpg&id=2756)
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ODS
