Paroubek: Kalouskovy dluhy jako tvrdá lekce pro idealisty

16.02.2012 13:22 | Zprávy

Zástupce šéfredaktora MfD Michal Musil se ve svém úterním textu („Řecké ohně jako tvrdá lekce pro Paroubka i Bohuslava Sobotku“) naprosto bez důkazů dopouští tvrdého faulu nejen na mě, ale především na inteligenci čtenářů Mladé fronty. Musím uvést věci na pravou míru.

Paroubek: Kalouskovy dluhy jako tvrdá lekce pro idealisty
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Paroubek

Každý soudný člověk musí uznat, že strašení Řeckem v kampani pravicových stran před volbami v roce 2010 byla bohapustá lež. Naše země patřila tehdy, a patří i dnes, v poměru k HDP mezi nejméně zadlužené v rámci celé EU. A to rozhodně není zásluha pouze české pravice.

Když autor článku píše o zadlužování naší země v době ekonomického růstu, musím mu připomenout, že v době, kdy jsem byl premiérem, mohlo být hospodaření našeho státu vyrovnané. Nebylo ze dvou důvodů: jednak jsme museli sanovat dluhy vzniklé privatizací bank za pravicových vlád ODS. A pak také proto, že jsme vytvářeli rozpočtové rezervy na horší časy.

Uvedu jako příklad výsledek hospodaření státu za rok 2005, který jsem mohl jako premiér ovlivnit. Schodek státního rozpočtu činil 56 miliard, nebyl určitě nejnižší, ale co bychom za něj dnes dali (!). Schodek byl ovšem ovlivněn vytvářením rozpočtové rezervy ve výši 46 miliard korun, která posloužila v roce 2007 ministru Kalouskovi ke snížení schodku státního rozpočtu z faktických 70 miliard na 20 miliard schodku. Kromě toho stát zaplatil 20 miliard korun Konsolidační bance na umoření jejích ztrát vzniklých v privatizační extázi 90. let, tedy v době Klausových vlád.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: NS - LEV 21

Eva Decroix, Ph.D., MBA byl položen dotaz

Proč přijímat něco, co je k ničemu?

Pokud vím, i vy jste jste pak byli proti migračnímu paktu, i když za připojením k němu paradoxně stojíte také vy. I teď tvrdíte, že je nutné ho změnit a vylepšit. Proč by to nemělo jít potom, co ho odmítneme? Nebo v EU to tak funguje, že když něco odmítnete, máte smůlu a můžete jen šoupat nohama?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD): USA předkládají mírový plán. Evropa selhává

8:05 Vích (SPD): USA předkládají mírový plán. Evropa selhává

Americký mírový plán pro Ukrajinu, který nedávno pronikl do mezinárodních médií, představuje první s…