Vážený pane místopředsedo, nechtěl jsem hovořit v úvodu o jedné věci, kterou vyvolala nepřítomnost pana premiéra. Myslím si, že zejména teď, když se jedná o jednacím řádu, by bylo vhodné také zvážit trošku jinou metodu questions time, tedy interpelací tak, aby byly zábavnější pro všechny, zejména pro televizní diváky. Trošku mě překvapuje postup České televize, která vynechala z vysílání interpelace, protože to se zdá alespoň pro mne nefér, protože pan premiér by si jistě rozmyslel, kdyby byly interpelace jednostranné a on je prohrál 15 : 0, aby tady příště nebyl. Takže se domnívám, že je potřeba tyhle věci říci nahlas a s odvahou.

Dlouhodobě sleduji evropskou problematiku. Musím říci, že mě překvapují některé kroky české vlády ve vztahu k Evropské unii. Nechci hovořit o těch krocích, které chápu a s nimiž se více méně ztotožňuji, pokud jde například o tzv. bankovní unii. Jedná se o výjimečně racionální pozici. Pokud chce vláda řešit tuto záležitost, aby zabránila možnému odlivu likvidních prostředků z českých filiálek bank, upozornil bych i na potřebu ovlivnit také to, aby národní regulátor měl možnost zabránit přílivu toxických aktiv z mateřských bank do českých filiálek, jako se to nedávno stalo u Komerční banky a Československé obchodní banky, které musely řešit otázku řeckých státních papírů. Banky řešily celou věc zřejmě oprávkami a tedy na úkor zisku a na úkor daní placených v České republice.

Chci hovořit na jiné téma. Překvapilo mě stanovisko nejvyšších představitelů výkonné moci státu, které bylo ve vztahu k udělení Nobelovy ceny míru v Oslu, pokud jde o Evropskou unii. Zajímá mě v této souvislosti odpověď na dvě otázky.