Dnešní MFD se článkem zástupce šéfredaktora zabývá svým oblíbeným tématem, deficitem českého státního rozpočtu. Před pár týdny jsem dokonce přímo na stránkách MFD mohl vyvrátit těmito novinami tradovaný a oblíbený blud, že za děsuplný deficit státního rozpočtu mohu vlastně já. Proto jen stručně. V roce 2005, kdy jsem byl českým premiérem, dosáhl deficit rozpočtu státu 56 miliard. Myslím, že z tohoto čísla by ani dnes nikdo neomdlel. Vždyť poslední tři rozpočtové schodky nejlepšího ministra financí světa Kalouska dosahovaly každoročně hodně přes 100 miliard. Ale zpátky k tomu roku 2005. Z oněch 56 miliard činily 46 miliard rozpočtové rezervy, které si pak použily k vylepšení svého hospodaření až pravicové vlády. A dalších 20 miliard představovalo krytí ztráty Konsolidační agentury spravující spoušť ztrát, které v ekonomice zanechal v devadesátých letech další zázračný vládní ekonom – dnešní prezident V. Klaus. Jinak řečeno, rozpočet státu bez úhrady ztrát budoucích (zj. Topolánkovy) a bývalých vlád (tedy Klausovy) by byl dokonce plusový (!). Jsem rád, že jsem byl premiérem ve zlatém věku české ekonomiky (a nečekám, že by mně pravicoví experti přiznali jakoukoliv zásluhu na tom), kdy byl hospodářský růst více než 6 a 7%. Kdy slušně rostla reálná mzda i reálné důchody. O slušné reálné mzdě si mohou zaměstnanci a důchodci při letošní inflaci blížící se 4% nechat jen zdát.

Často „experti“ (premiér Nečas) blábolí o tom, kterak v letech 2005 a 2006 byla vysoká nezaměstnanost. Byla jedna z těch nejnižších v EU, ani v tom nedošlo dnes ke změně.

Úžasný je skeč páně zástupce šéfredaktora o mém výroku: „státní dluh, až na výjimky, se málokdy splácí“. Je to věta typicky vytrhnutá z kontextu v debatě, která byla politickou a ne odbornou diskusí. Dnes, po pěti letech vlád pravice se ptám, co je ale na tomto výroku nepravdivého. Pravicové vlády dokázaly státní dluh navýšit (včetně více než 150 miliard zkonzumovaných rezerv od předchozí vlády) o astronomických téměř tři čtvrtě bilionu korun. Nesplatili tedy ani korunu dluhů!