Máme mnoho příkladů toho, jak tlak veřejnosti na otevřený přístup k informacím a na jednání politiků a velkých korporací může ovlivnit otázky bezpečnosti. Můžeme si například připomenout, jak Jihočeské matky a jiné ekologické organizace donutily energetického obra ČEZ začít se vážně zaobírat problémy s palivovými články na jaderné elektrárně Temelín. V roce 2005 Jihočeské matky dosáhly zveřejnění informací o deformaci palivových prutů.

Prodloužení a ohnutí palivových souborů (banánový efekt) se v roce 2005 vymykalo dosavadním praktickým zkušenostem dodavatelské firmy (50 % jich zcela nedosedalo). Ohnutí způsobuje nedostatečnou průchodnost pro klastry, které pak nemohou plnit svůj účel. Problém tak přímo souvisí s jadernou bezpečností, protože klastry slouží jako regulace výkonu reaktoru včetně jeho rychlého odstavení. Pokud jsou palivové pruty zdeformovány, nemohou regulační tyče dostatečně rychle dosednout a zastavit řetězovou reakci, což může způsobit vážné problémy při mimořádných událostech.

Jihočeské matky společně se sdružením Calla a Občanskou iniciativou pro ochranu životního prostředí na tento problém správně poukázaly a společně požadovaly veřejné informování obyvatel o jeho řešení. To se skutečně stalo.

Dnes podobným problémům čelí i na Ukrajině, kde na Jihoukrajinské jaderné elektrárně  vedení kvůli problémům s palivem Westinghouse nechalo zastavit dva bloky a vyložit všechny články z aktivních zón, stejně jak tomu bylo na JE Temelín. Tyto události znovu dokazují správnost jednání ekologických organizací našeho kraje v otázkách bezpečnosti jaderného paliva na JE Temelín.

I v této záležitosti se ukazuje  důležitost  a role občanských iniciativ a sdružení. Problémy dokážou identifikovat, poukazovat na ně a požadovat na odpovědných úřadech a osobách jejích řešení, a to bez ohledu na to, zda jde o Temelín a jeho palivo nebo postupy při kácení  na Šumavě (národní park, vojenský újezd Boletice).