„Chceme učinit vše proto, aby bývalí odbojáři a političtí vězňové žili nejen s pocitem zadostiučinění z toho, že staré křivdy jsou odčiněny, ale také cítili na sobě péči českého státu. Chceme tak činit nejen z přirozené úcty k jejich statečnosti, k jejich neocenitelnému přínosu k duchovnímu, ale i hmotnému rozvoji české společnosti,“ řekl premiér Petr Nečas.

Protikomunistický odboj se začal formovat v Československu po únorovém převratu v roce 1948. Druhá vlna odboje začala po sovětské okupaci republiky a násilném potlačení Pražského jara, které vyvolaly novou vlnu protikomunistického odporu. Jeho těžiště se posunulo směrem k obhajobě lidských a občanských práv soustavně pošlapávaných totalitní mocí navzdory jejímu vlastnímu podpisu pod helsinskými úmluvami.

„Kdybych měl redukovat motivy, jež vedly k odbojové činnosti, na ty nejzákladnější, byly by to asi obhajoba lidské důstojnosti za všech okolností, touha po svobodě, neokázalé vlastenectví, solidarita. Nesmíme však zapomínat na psychologické zvláštnosti, jimiž se třetí odboj vyznačoval právě vzhledem k době trvání totality,“ řekl premiér a pověřený ministr obrany.