Na výdaje si musí naše země vydělat, a to v konkurenci s jinými zeměmi, georegiony. Významným předpokladem konkurenceschopnosti je podpora kvalitního vzdělávání, vědy, výzkumu a inovací.

I v současné obtížné ekonomické situaci je výzkum a vývoj naší prioritou a výdaje na něj jako na jedinou oblast stále rostou. Vláda schválila státní rozpočet na rok 2012, kde výdaje na vědu a výzkum opět navýšila. Překročily hranici 26,6 miliardy korun; včetně prostředků ze zdrojů EU dosahují 38,7 miliardy korun. Klademe velký důraz na efektivní využívání výsledků výzkumu a vývoje v praxi. Je jasné, že možnost komerčního uplatnění nemůže být u základního výzkumu hlavním motivem. To ovšem neznamená, že není nutné snahy o uplatnění výsledků vyvíjet nebo na ně dokonce vědomě rezignovat. O to důležitější je podporovat pouze ty obory, oblasti a týmy, které prokazatelně dosahují mezinárodní kvality. Musí například skončit praxe "jánabráchismu" při rozdělování grantů, která je bohužel v tomto prostředí velmi rozšířená.

Prostě nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit platit průměrnou nebo dokonce špatnou vědu. S tím souvisí mé rozhodnutí odvolat Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Došlo k situaci, že ze stávající rady rezignovala nebo avizovala rezignaci pro nespokojenost s její prací polovina členů. Sám jsem s působením rady dlouhodobě nespokojen. Projevovalo se velmi silné a nefunkční napětí mezi zástupci jednotlivých institucí, především mezi zástupci Akademie věd, vysokých škol a průmyslové sféry. Rada se například nebyla schopna dohodnout na rozpočtu pro vědu, výzkum a inovace. Proto jsem za nejrozumnější řešení považoval vytvoření nové rady, přičemž řada jejích původních členů bude oslovena, aby v ní působila dál.