Vážení občané, milí voliči, podporovatelé, příznivci,

v těchto dnech jsou to právě tři měsíce ode dne, kdy jsem složila senátorský slib a oficiálně se ujala funkce senátorky.  Za tu dobu se toho stalo více než dost a proto považuji za dobré shrnout uplynulé tři měsíce nejen pro sebe, ale zejména pro Vás, voliče, kteří politiku denně nesledují. Domnívám se totiž, že je důležité takzvaně „složit účty" a otevřeně říci, co se mi za tu dobu podařilo či zůstává výzvou pro mé další aktivity v Senátu, ve kterém jsem stále nováčkem.

V první řadě koncem listopadu zahájila činnost má senátorská kancelář, jež je pro veřejnost otevřená každé pondělí a ve které jsem se za dobu jejího tříměsíčního fungování setkala s více než s šesti desítkami občanů, ale i zástupců nevládních organizací či zájmových skupin.

Co se týče samotné činnosti v Senátu, od svého krátkého angažmá v senátní frakci KOD z počátku listopadu jsem nadále nezařazenou a nezávislou senátorkou. I navzdory této skutečnosti jsem se stala předsedkyní Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury k návrhu předsedy senátní frakce sociálních demokratů a dále pak členkou Ústavně-právního výboru a Mandátového a imunitního výboru.

Od mého jmenování do dnešního dne proběhly celkem 4. schůze pléna, z nichž ta poslední ze dne 30-31. 1. 2013 měla bezesporu nejdramatičtější průběh a zvedla vlnu zájmu o rozhodování Senátu, potažmo jednotlivých zákonodárců, jelikož na ni bylo zařazeno několik kontroverzních návrhů zákonů. Mezi ně patřila zejména novela Ústavy ČR týkající se rozšíření pravomocí NKÚ a na ni navazující novela zákona o NKÚ, u nichž jsem byla i zpravodajkou pro plénum, která bohužel i přes mou intenzivní snahu narazila na odpor senátorů-starostů napříč politickým spektrem. Tato zkušenost mě vede k zamyšlení nad tím, zda má být slučitelná funkce člena parlamentní komory s funkcí v samosprávě, neboť se ukazuje, že zájmy obou entit se mohou výrazně lišit. Rovněž jsem hlasovala pro přijetí novely zákona o léčivech, která nově umožňuje používání marihuany pro lékařské účely. Za poměrně kontroverzní bych také označila novelu zákona o matrikách, jménu a příjmení, pro kterou jsem se po zralé úvaze rozhodla nehlasovat, ač mi to mnozí voliči ex-post vyčítali. Domnívám se však, že zákon nemá vstupovat do oblastí, které se vyvíjejí organicky samy, bez ohledu na stát a jazyk je toho dobrým příkladem. Stát má zasahovat jen tam, kde je to opravdu nutné.