Na Ukrajině je persona non grata. Za účast v týmu zahraničních pozorovatelů voleb v Luhansku. Rukopis „Majdanu“ vnímá i v randálech  aranžovaných proti české hlavě státu. V „úderných tirádách on-line na facebooku“. Aktivistech, „rozdávajících červené karty A4, z nichž někteří bůhvíproč mluvili anglicky“. V televizních „kamerách, mířících na demonstranty z úhlů, které ty červené karty dostanou přes celou obrazovku“. I v průhledném nasazení „fotoshopu, kopírujícího fragmenty davu s červenými kartami i tam, kde v tu chvíli nikdo nebyl“.

„Tvrdit, že vejce házená na českého a německého prezidenta dodala přímo ta samá instituce, jako cukrátka Victorie Nulandové v Kyjevě, si samozřejmě netroufám.“ Štěstí však pod tou sprškou nezářilo ani z tváře Joachima Gaucka. Jako by tušil, že červené karty míří pod nos „celému evropskému politickému systému.“ A to s jasným vzkazem: „Nebudete-li se držet našich pravidel, nepřežijete ani do příštích voleb.“ Na hlavičku to trefil senátor Jan Veleba: „Zdá se, že naše demokracie má majitele, a tímto majitelem není lid České republiky, jak to stojí v Ústavě. Jak jinak si vysvětlit útoky na prezidenta, který svůj mandát získal z přímé volby od 2.740.000 voličů?“

Celý rozhovor s A. Gegalčijem ZDE