„Pokud se dnes vývoj v sociálně vyloučených lokalitách podcení, reálně hrozí, že za 50 let se z Ústeckého kraje stane jedno velké ghetto, kam se slušní občané budou bát vstoupit. Chceme proto mít aktuální informace primárně od ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti a policie, jaká opatření v souvislosti s napjatou situací v sociálně vyloučených lokalitách připravují a diskutovat o tom, jak k řešení mohou přispět místní samosprávy i kraj,“ uvedla Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje.

Jak již bylo uvedeno, na situaci v Ústeckém kraji mají podle bezpečnostní analýzy vliv zejména sociálně vyloučené lokality, kde se soustřeďují rodiny plně závislé na státní sociální podpoře. Nízká úroveň vzdělanosti a právního vědomí těchto osob omezuje jejich možnosti uplatnění na trhu práce, což v důsledku vede k nižším příjmům a snížení jejich životní úrovně. Ve snaze zlepšit si životní úroveň se dopouštějí často trestné činnosti. Rovněž vysoká míra frustrace z praktické nemožnosti dosáhnout na statky (symbolizující v současné většinové společnosti úspěch) vyvolává u těchto osob hlubokou frustraci a agresivitu vůči svému okolí a u dospívající generace pak také vůči vrstevníkům.

Vlivem migrace osob z těchto sociálně vyloučených lokalit do oblastí, kde nebyly osoby s nízkým sociálním statusem dosud registrovány (nebo jen minimálně), dochází k rozšíření kriminogenního chování do nových lokalit, čímž roste nebezpečí vzniku nových vyloučených lokalit, nebo rozšíření stávajících vyloučených lokalit (např. na teritoriu územních okresů Děčín, Chomutov, Most, Teplice). K současným sociálně vyloučeným lokalitám v regionu přibyly nové (např. v okrese Děčín ve městě Šluknov). V hodnoceném období se do tohoto mikroregionu přistěhovalo přes dvě stě Romů. Nově přistěhovaní žádají po získání trvalého pobytu v obci ihned o dávky státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi.