Je to marné, je to marné, je to marné. Včera jsme krátce před  interpelacemi vyzvali pana premiéra, ať probůh ve svých odpovědích říká pravdu a nezneužívá toho, že na něj nemůžeme reagovat. To co pan premiér řekl, je prostě lež. Dá se snadno ověřit, že systém byl certifikován až za Topolánkovy vlády. Podobné je to s další útočnou střelou, kterou vyslal premiér na sociální demokraty. Údajně za všechno můžeme my, protože jsme schválili příliš mnoho operačních programů. To by bylo tuze jednoduché. Ve skutečnosti máme země, které mají stejné množství operačních programů jako my – například Polsko nebo Portugalsko – a  čerpají bez větších problémů. Pak naopak máme země, která mají operačních programů méně – jako Rumunsko či Bulharsko – a mají potíže podobné našim. Ve skutečnosti nejde ani tak o počet programů jako o  efektivnost veřejné správy v té či oné zemi. Naše problémy jsou projevem úpadku veřejné správy.

Teď slyšíme, že problém neexistující kontroly evropských peněz se má vyřešit centralizací na ministerstvu financí. Trochu naivní představa. Je sice pravda, že audit na úrovni ministerstev nefungoval, protože na  ministerstvech je bossem ministr, a pokud auditor na něco přišel, tak mu stačilo pohrozit, že by taky mohl vyletět. Nicméně co nám prozatím předvedl auditní orgán na ministerstvu financí? Pamatujeme si, že by  někdy nějaký evropský projekt nezcertifikoval? A když se pak ukázalo, že  projekt je vadný a že ho Evropská komise nezaplatí, tak se do dokrylo ze státní kapsy. V roce 2011 nám takto Evropská komise neproplatila třináct miliard.

U nás zásadně neplatí, že když někdo rozkrade evropské peníze, tak bude potrestán. U nás platí, že to vždy zaplatíme z veřejných peněz. Jen vláda pak zase přijde do Sněmovny s tím, že deficit roste, a proto musíme zvýšit DPH na potraviny, zmrazit důchody či něco podobného.