Dámy a pánové, my jsme slyšeli pana ministra Drábka, který tady ve svém úvodním slově řekl, že s těžkým srdcem tady předkládá tu - jak říkal - pouze dočasnou úpravu valorizačního mechanismu penzijního systému. Je to pěkné, že má tak těžké srdce pan ministr.

Zároveň nám řekl, že hodláme ušetřit na důchodcích 48 miliard /jestli jsem dobře rozuměl/ ve třech letech. To je opravdu pěkná suma. Je evidentní, že platí to, co vlastně víme, že úspory, které se chystá vláda provést v nejbližším roce a v dalších letech, ponesou především zaměstnanci a především právě důchodci.

Já bych jenom - aby bylo zřejmé, že tohle je skutečně další revoluční čin pana ministra Drábka - rád připomněl, že pan premiér v této Sněmovně opakovaně mluvil o tom, že v této zemi máme jenom /tuším/ 8 % lidí pod hranicí chudoby. Zaznělo to tady z úst pana premiéra už vícekrát. Já bych rád řekl, že to, že tady máme pouze 8 % nebo 9 % /ono už to bude dnes víc/ lidí pod hranicí chudoby, není rozhodně zásluha této vlády, není to zásluha ani předcházející vlády pana premiéra Topolánka.

Rád bych řekl, že s opatřeními, která tady přijímáme, včetně návrhu státního rozpočtu, který se chystá, toto bude definitivně patřit minulosti.

I tento valorizační mechanismus, který tady teď hájil pan ministr, otevírá cestu chudobě v této zemi, která bude výrazně vyšší. Byl bych rád, kdyby si Sněmovna uvědomila, že těch 48 miliard úspor, o kterých ministr mluvil, bude znamenat zásadní změnu v počtu chudých v této zemi, když to tady takto úspěšně vláda bude provádět