„Bál jsem se jí.“ Zdeněk Zbořil o Kamile Moučkové a o tom, co nepadlo 21. srpna

26. 8. 2019 10:51

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Paní Moučková shrnula všechny demagogické nesmysly podobně, jako když v padesátých letech odsuzovala, jak říkala nedávno ve svém medailonku na ČTV, ‚zrádcovskou kliku‘ Slánského a spol.“ Politolog Zdeněk Zbořil reaguje na komentáře, demonstrace i pietní akty spojené s připomenutím srpnových událostí 1968 a 1969. A trhání Ústavy? „Nenávisti se musí lidé naučit! Jak mít v úctě základní zákon státu, když se učíme nenávidět instituci prezidenta? Pan Minář ví, že se prezident neřídí Ústavou. Co bude vědět příště?“ Předpokládá, že při výročí 17. listopadu vystoupí i senátoři, poslanci a různí zneuznaní politici. „Reklama, kterou bude bezplatně asi opět produkovat ČT, je až příliš lákavá,“ podotýká.

„Bál jsem se jí.“ Zdeněk Zbořil o Kamile Moučkové a o tom, co nepadlo 21. srpna
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

„V srpnu 1968 jsem byl v Praze, dokonce před ránem u budovy ÚV KSČ, kde se poprvé v Praze střílelo. Viděl jsem toho hodně, a dokonce jezdil s německým novinářem a spisovatelem Christianem Geisslerem po Čechách a Moravě,“ vzpomíná na srpnové události politolog Zdeněk Zbořil. „O rok později jsem už pracoval v redakci v Nekázance a vyjít na ulici jsem se bál. Ale viděl a slyšel jsem alespoň tolik, že jsem si mohl udělat obrázek o tom, jak prolhaný byl tištěný dokumentárně zpracovaný seriál Neprošli! To byla škola desinformace, podle které by se dnes mohlo vyučovat. Ale myslím si, že jsem už tenkrát věděl, že to bude na léta a myslel si, že možná také půjde o život.“

Anketa

Jakou školní známkou zatím hodnotíte činnost současné vlády Andreje Babiše?

31%
48%
4%
6%
11%
hlasovalo: 10231 lidí

V uplynulém týdnu se v Česku uskutečnily desítky akcí, kterými si lidé připomenuli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969.
Spolek Milion chvilek pro demokracii uspořádal v Praze pochod, který začal na Václavském náměstí. K davu promlouvalo několik pamětníků. Například hlasatelka televize Kamila Moučková, která o událostech 21. srpna 1969 ve sdělovacích prostředcích informovala. „Jsme zvláštní národ... Dovedeme tři dny zvonit klíči, potom jdeme domů a na všechno se vykašleme,“ uvedla svůj projev. „Nyní máme prezidenta, který je orientovaný na Moskvu a komunistickou Čínu,“ kroutila hlavou. Následně se rozhovořila i o premiéru Babišovi: „Hlavně, ať nechce vládnout této zemi, my ho nechceme. Ať se radši nechá jmenovat řepkovým králem. Obávám se, že naše demokracie se začíná plíživě měnit v diktaturu mocných, nenechme si to líbit,“ burcovala Moučková občany, kteří se pak vydali na pochod.

„Paní Moučková shrnula všechny demagogické nesmysly podobně, jako když v padesátých letech odsuzovala, jak říkala nedávno ve svém medailonku na ČT, ‚zrádcovskou kliku‘ Slánského a spol. Prý, podle téhož pramene, tam pak vydržela skoro osmnáct let. Za svého otce, který tvrdil, že můj kolega Luboš Holeček dal Janu Palachovi ‚studený oheň‘ a tím jej vlastně zabil, se stydí také,“ popisoval Zdeněk Zbořil. „Zdálo se mi, že také trochu zapomněla, že v roce 1968 nepodnikly invazi do ČSSR jen sovětská vojska, ale i vojáci z NDR, Polska, Maďarska a Bulharska, dnes naši spolubojovníci v NATO. Zato z komunistické Číny k nám nepřišel ani jeden frajtr. Takže asi nešlo o vzpomínku na roky 1968 a 1969, ale jen o Andreje Babiše, předsedu vlády, a prezidenta Miloše Zemana. Nemáme je tu starým vyloučeným komunistům navzdory, ale protože jsme si je zvolili. Také by je paní Moučková neměla vyhánět z České republiky, příliš to připomíná její mládí, kdy její blízcí přáli ‚psům psí smrt‘,“ dodal.

Zastavení u sídla KSČM? Mohli jít i o kousek dál

Průvod se zastavil před sídlem KSČM a držel minutu ticha.  Zanechal tu také černou rakev se jmény pěti padlých v roce 1969, nakreslené siluety figurantů, které je měly symbolizovat a také obkreslené siluety bot, které ukazují, kolik lidí se sešlo. „Protože celá léta se ti mrtví z roku 1969 nepřipomínali (spíše jsme se dovídali, jak minulý režim zabavoval disidentům rukopisy), myslím si, že toto byl docela dobrý nápad. Snad mohli jít i o kousek dál, tam, kde si reprezentanti OF podali ruce s představiteli tehdejší vlády a KSČ,“ komentuje Zbořil. 

Pak se pochod vydal směrem na Pražský hrad, kam dorazil podle Novinek.cz krátce před 21. hodinou. Mikuláš Minář, šéf spolku Milion chvilek pro demokracii, měl projev před sochou Masaryka na Hradčanském náměstí. Před Hradem Minář poučoval prezidenta o jeho ústavních povinnostech, obul se i do premiéra a pak trhal Ústavu. „Tak k čemu tu Ústavu ještě máme, že? Je mi jasný, že hned zítra mě všichni nařknou, že jsem právě zneuctil Ústavu. Ale copak lze zneužít Ústavu tak, že ji někdo roztrhá, nebo spíš tak, že ten, kdo ji má poslouchat, tak se jí neřídí?“ vysvětlil Minář své činy.

„Žijeme v zemi, kde není trestné ukrást a rozstříhat prezidentskou vlajku, ale za tykadla na plakátu kandidáta ODS může soudkyně dát skoro rok natvrdo. Člen téže politické strany z Jesenice vyzývá rozřezat prezidenta republiky, vykrvit ho, spálit a popel rozsypat na neznámá místa. V prvním případě je to označeno jako lidová zábava (umělecký happening), v druhém se tím dokonce ani žádný orgán státní moci nechce zabývat. A to jde o hlavu státu!
Nenávisti se musí lidé naučit! Jak mít v úctě základní zákon státu, když se učíme nenávidět instituci prezidenta? Pan Minář ví, že se prezident neřídí Ústavou. Co bude vědět příště? Na Letné mu šlo o nezávislou justici. Nejde mu tentokrát o závislou, která bude poslouchat jeho řízení? Nebo snad chce se svými přáteli napsat jinou a lepší: něco jako jízdní řád pro hlavu státu a jeho kancelář? Zatím ji chce jen zrušit, ale v čím zájmu?“ reaguje politolog.  

Trhání ústavy na symbolickém místě nezůstalo bez odezvy politiků a jiných činitelů. „Vy ji porušujete, my ji roztrháme! Převlečená nenávist a lež horuje o lásce a pravdě. Názorná ukázka, kdo je kdo,“ zhodnotil počínání Mináře a jeho následovatelů poslanec Jaroslav Foldyna. „Pan poslanec Foldyna je rychlý a stručný ve svých úvahách a soudech. Ale nezdá se, že je tomu na úkor zdravého rozumu a politické odpovědnosti,“ komentuje Zbořil.

A do Mikuláše Mináře se pustil také koordinátor Trikolóry Petr Viktorýn. Tvrdě. „Aktivista na úrovni listopadového agenta Zifčáka? Demonstrativní trhání ústavy. Jistě beztrestně?“ ptal se. „Cílem mise, jak se dnes s oblibou říká, je zjevné vyvolání negativní atmosféry vůči demokraticky zvolenému prezidentovi. Vše vypadá nenahodile, plánovaně, s určitým stupňováním, téměř až jako strategie, která by měla pokračovat (ne-li vyvrcholit) 17. 11.“ teoretizuje Viktorýn. Leč dodává: „...ale na to už nikdo neskočí. Smutné je, že tito samozvaní vůdci lidu postupně zdiskreditovali všechny státní svátky. A nebylo právě pouze toto účelem? Nemít vlastenecky co slavit?“

Vzpomínáte na „zlatou revoluci“?

„K tomu nemám co dodat. Já si myslím totéž a již jsme to, řečeno trochu jinými slovy, na PL publikovali. Vzpomínáte na ‚zlatou revoluci‘? A cestu k ní od Marie Benešové přes Andreje Babiše až po prezidenta Zemana? A protože jde o vysoké ústavní činitele, snad by se mohli naši slovutní státní zástupci podívat do trestního zákona do kapitoly o zločinech proti republice a přestat o té slavné demokracii mluvit, ale také něco na její obranu udělat,“ říká politolog.

A co očekávat od demonstrací, které chystá Milion chvilek na 17. listopadu? „Zdá se mi, že větší míru vulgarity, než jsme mohli vidět a slyšet na Václavském náměstí a na Letné, už nelze očekávat. Ačkoli… Přijde-li opět Bára Basiková, kdo ví?! Myslím si ale, že tentokrát tam budou i senátoři, poslanci a různí zneuznaní politici, reklama, kterou bude bezplatně asi opět produkovat ČT, je až příliš lákavá. Zejména, když není k dispozici nic jiného než antibabiš nebo antizeman. Mne osobně zajímá ta vzpomínaná zlatá barva, protože to je z dovozu. Ale trochu už doba barevných revolucí bledne a zestarala,“ uvedl Zbořil.

Vzpomínková akce u Českého rozhlasu k připomenutí památky obětí vstupu vojsk na území Československa začala kladením věnců. Následovaly projevy předsedů horní i dolní komory Parlamentu České republiky. Předseda Senátu Jaroslava Kubery také uvedl: „Jsem přesvědčen, že okupace Československa patří k nejvýznamnějším a nejsmutnějším výročím našich novodobých dějin.“ A pak hovořil o bezpečnosti. „Východní hranice kontinentu opět čelí rozpínavosti Ruska, jih kontinentu čelí přívalu uprchlíků a západ čelí rozpadu jednoty evropských států. Abychom si uvědomili, jaké následky může mít tento proces, jsme zde,“ dodal.

„Já si na rozdíl od pana předsedy Senátu myslím, že německá okupace v letech 1939–1945 byla horší a stála mnohem víc lidských životů než celá doba tzv. normalizace. A pokud si myslí, že Ruská federace se rozpíná za naší východní hranicí, ať se podívá na mapu současné Ruské federace a porovná ji s mapou Sovětského svazu před rokem 1992.
Dokonce i léta 1914–1918 nebyla méně krvavá jen proto, že císař František Josef I. nebyl komunista,“ reagoval Zbořil. „Vím sice, že se to někdy špatně vysvětluje, ale zatím si ještě nechci zvyknout, že hloupost je zbraň a skupinová hloupost typickým znakem naší doby,“ dodal.

Výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy vybudilo předsedu poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska. Zaútočil na Pražský hrad, kde přijali šéfa komunistů. „To jsme si všimli, že nezapomínáte. V den 51. výročí okupace a 50. výročí teroru, kdy komunističtí esesáci (Lidové milice) mlátili a vraždili bezbranné sousedy, přijímá prezident republiky šéfa komunistů. Ani my nezapomeneme,“ slibuje Miroslav Kalousek.

„Nepamatuji si, že by později vzpomínal na rok 1969 pan poslanec Kalousek jako člen Československé strany lidové, která byla členem Národní fronty a uznávala princip vedoucí role KSČ. Dokonce ještě později, kdy již to nebylo tak nebezpečné, vyjednával s KSČM podporu pro koaliční vládu,“ říká Zbořil.

„Já se zase bál, když mluvila v padesátých letech do rozhlasu…“

Moderátorka spojená s dramatickým vysíláním 21. srpna 1968 Kamila Moučková, o které jsme už v Rozjezdu hovořili, se k prezidentovi a premiérovi vyjádřila také v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Je vyděšená, co se to tu 30 let od revoluce děje. Je ráda za demonstrace, které byly na jaře svolány a budou další. „Bojím se, že je ohrožena demokracie. A bojím se, že nastane diktát mocných, diktát funkcionářů,“ uvedla.

„Já se zase bál už jako student, když Kamila Moučková mluvila v padesátých letech do lidově-demokratického Čs. rozhlasu. Tehdy skutečně došlo k ustavení vlády sekretariátu nad proletariátem, ale nesmělo se to říkat nahlas, protože to bylo ‚trockistické‘. A kvůli tomu byli někteří komunisté u nás dokonce popraveni. Nemyslím si, že dojde na její slova. Ale proč bychom ji měli přesvědčovat, když už je, jako ostatně vždy, přesvědčená?“ uvedl Zbořil.

Poté se Moučková rozmluvila o prezidentu Miloši Zemanovi. „To byl neobyčejně vzdělaný, chytrý ekonom, s kterým byla sranda. Potkávali jsme se na Hradě a byl to... Já nevím, co se s tím člověkem stalo,“ dodala. A co by dnes prezidentovi řekla? „Že se nestydí. Že je to škoda, že tenhle vzdělanej, chytrej pán se dostal do situace, já nevím, jestli je tak nemocnej, jestli už prostě... Mně je 91 let a jsem ráda, že mně to ještě myslí, ale já se obávám, že tam je nějaká porucha. To není možný, aby se tohle s člověkem stalo. Řekla bych mu: Že se nestydíte, pane Zeman,“ poznamenala.

„Dovolte mi, abych s ohledem na věk a životní zkušenosti této dámy její slova nekomentoval,“ reagoval politolog.

Výročí 21. srpna přivedlo šéfa Reportérů České televize Marka Wollnera k tomu, aby na sociální síti zdůraznil, že nebezpečí nám hrozí z Východu, nikoliv ze Západu. A využil toho k zúčtování s „pravými konzervativci“, kteří nyní upozorňují na totalitářské tendence na Západě. On sám ze Západu strach nemá. „Ne, fakt nemám strach, že mě o svobodu připraví Západ, Greta Thunberg, divoké feministky, hnutí MeToo, LGBT či politická korektnost,“ dodává Wollner. Západ podle něj s takovými věcmi žije už dlouho a vždy je dokázal přežít a uchovat si přitom svobodu a demokracii. V roce 1968 dokázaly Paříž i Bonn přežít radikální marxistické demonstrace. „Ano, Západ je zkažený a vždycky byl, protože je stále svobodný, zatímco v těch nejtužších režimech vždycky páchne zdravý duch‘,“ dodává šéfredaktor Reportérů ČT. A finálně zakončil: „Jestli přijdeme o svobodu, nepřijdeme o ni kvůli Západu. Přijdeme o ni kvůli sobě a vlastním politikům. Se špetkou té východní pomoci. Jako ostatně vždycky.“

„Pan Wollner je tak trochu popleta. Asi ho neučili dějiny Evropy. Stačila by jen dvě poslední století. Té svobody umírat v bídě, krvavých válkách a revolucích, které Západ exportoval do všech koutů světa! Genocidium byl evropský vynález a západní produkt, který vznikl v Evropě (západní, střední, východní), ale byl i v Africe, Asii a všude, kde se objevili Západoevropané. Je pravda, že Západ přežil šílenství francouzské revoluce a napoleonských válek, koloniální imperialismus, první i druhou industrializaci a několik světových válek a revolucí. Chápu, že nemá strach, ale to ještě nemusí být znak moudrosti. Jeden lékař, hostující u Karla Šípa v ČT, tvrdil, že někde v Africe se říká, že nejnebezpečnější mezi savci jsou rozzuření nosorožci a čeští baťůžkáři,“ komentuje politolog.

Prezident Miloš Zeman se sice pietních aktů k připomínce počátku sovětské okupace v roce 1968 nezúčastnil, poslal ale květiny na hrob Františka Kriegla. Ten jako jediný z československé delegace odmítl podepsat tzv. moskevský protokol a doma poté hlasoval proti „dočasnému pobytu” vojsk Varšavské smlouvy v ČSSR.

„Setkal jsem se s Františkem Krieglem po jeho návratu z únosu do Sovětského svazu, když ho zapudili z nějakého zasedání ve Španělském sálu na Pražském hradu. Potkali jsme se na Karlově mostě. Já šel na Hrad, demonstrovat, okolo mne šly podobným směrem davy. Kriegl proti nim. Nikdo si ho nevšímal. Bylo to skoro symbolické. Znal jsem ho z VÚCHRu, kde byl krátce primářem. Stáli jsme na mostě asi půl hodiny, a tak si myslím, že vím, jakou měl tehdy náladu. Kupodivu jsme se bavili hlavně o jeho pobytu v Číně v letech druhé světové války. Nemusel každému vyprávět, co zažil při té své dost dramatické cestě do SSSR. Myslím si, že to bylo proto, že nežil pro pocty a uznání a že by to i dnes tak trochu nechal jít kolem,“ říká politolog.

Zaorálek na kulturu? Nejlepší řešení

V uplynulém týdnu přišla ČSSD s novým jménem ministra kultury. „Lubomír Zaorálek je zkušený politik, úspěšný předseda Poslanecké sněmovny, úspěšný ministr zahraničních věcí, což znamená, že dokázal řídit podstatně větší resort, než je Ministerstvo kultury. Je to doktor filosofie, pracoval i v kulturní sféře, takže já tam vidím samá pozitiva,“ vyjádřil svůj názor Jan Hamáček.

„Je to, podle mého názoru a v té personální bídě, kterou ČSSD prezentovala v posledních dvou měsících, to nejlepší řešení. Nejde ani tak o PhDr. pana Zaorálka, ale spíše mu bude ku prospěchu jeho dlouholetá vyjednávací praxe, kterou získal v úřadech i kuloárech české politiky. Pracoval ve vládě a v zákonodárném sboru a jistě ho nikdo nebude zkoušet, jak je na tom s jazyky, co čte a zda chodí do divadla. Protože je z Ostravska, má tam i příležitost nejen chodit do divadel, která jsou jedna z nejlepších v celé ČR, ale ostravská kultura obecně je také, alespoň pro mne, mnohem zajímavější a víc rozkvétající než v jiných českých a moravských metropolích,“ komentuje Zbořil.

Jan Burian, ředitel Národního divadla, další příspěvkové organizace přímo řízené ministerstvem, ČTK sdělil, že Zaorálek podle něj vstupuje do citlivého prostředí, které vyžaduje mnoho empatie, naslouchání a trpělivosti. „Význam resortu kultury je ukazatelem duchovního stavu společnosti. Přál bych nám, aby se nový ministr přes počáteční seznamování s novou problematikou dopracoval k potřebným systémovým, legislativním a rozpočtovým změnám ve prospěch celého resortu,“ uvedl Burian.

„Pan ředitel ND Praha má jistě pravdu a možná že už zapomněl na své rozhořčení, které mu způsobilo setkání pana Zaorálka s tzv. odboráři z Národního divadla. Bylo by vynikající, kdyby se oba pánové domluvili a dohodli se, že se oba dopracují k změnám, které by se mohly týkat i Národního divadla Praha. Informace, které se šíří v mediích, naznačují, že se tam nehospodaří dobře, ale snad se to s novým MK vysvětlí a ND nebude předmětem bulvární zvědavosti, které není hodno. A snad se bude moci o ND zase mluvit jako o první scéně, a chodit tam dokonce i na činoherní představení bez obav, že se nám zkazí vkus a čeština,“ komentuje politolog.

A co si vzít z krize kolem nejmenování Michala Šmardy ministrem kultury? „Snad by si v ČSSD mohli konečně uvědomit, že ve vládě by ji měli zastupovat ti nejlepší, nikoli ti nejméně nadaní z nenadaných, a že by nemuseli svému předsedovi, řečeno jeho slovy, třást žebříkem, když leze na strom. Některé opoziční strany a páni senátoři by mohli dojít k poznání, že ne všechno úsilí se hodí k svržení prezidenta a rozbití koaliční vlády, protože těm nezbývá nic jiného než bránit se společně. Televizní zpravodajové by se mohli dohodnout, že budou informovat, analyzovat a třeba i hodnotit, ale nebudou se snažit se svými politology dělat politiku. A hlavně bych doporučoval starat se o věci důležitější, než je jmenování jednoho ministra. Podle mého názoru by si analýza návrhu státního rozpočtu na příští rok zasloužila větší pozornost než jenom povídání tom, kdo dostal málo, kdo dostal víc a kdo nedostal vůbec nic,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Odporné. Vy maloměšťáci... Zdeněk Zbořil ke konci kauzy Čapí hnízdo: Je to plán Putina!

10:03 Odporné. Vy maloměšťáci... Zdeněk Zbořil ke konci kauzy Čapí hnízdo: Je to plán Putina!

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Oči podlité krví, výhrůžky nejen politickému protivníkovi, investigativní sl…