Erik Best: Skrytá souvislost mezi prezidentem a Sobotkou. Tvrdý tlak na Zemana a miliardář Petr Kellner

Anketa

Vadí vám výroky Tomia Okamury na adresu muslimů?

94%

hlasovalo: 11722 lidí

Jak Erik Best hodnotí poslední vývoj ve vztazích prezidenta Zemana a premiéra Sobotky? Předseda vlády Bohuslav Sobotka totiž v pátek večer (ve stejný den, kdy se konal společný oběd prezidentského a premiérského páru v Lánech) prohlásil, že Miloše Zemana nepozve na březnový sjezd ČSSD.

Podle něho za tím krokem není třeba hledat nějakou Sobotkovu odvetu prezidentovi, ale spíše vnitrostranickou situaci v sociální demokracii. „Pochopil jsem to tak, že Sobotka nehodlá zvát nikoho z dalších politických stran, ani další ústavní činitele. Nevíme, kdy se tak rozhodl, ale vzhledem k tomu, že tam budou nějaké vnitrostranické věci, tak to rozhodnutí nepovažuji za úplně nerozumné, dá se to pochopit,“ nalézá pochopení pro premiérův výrok.

Erik Best spíše upozorňuje, že dosud nevíme, jak budou na sjezdu na premiéra Sobotku reagovat jeho odpůrci. Otazníky prý visí i nad loňským celostranickým referendem, které Bohuslav Sobotka propagoval a vychvaloval, nicméně od doby oznámení výsledků o tom nepadlo ani slovo. Best tak naznačuje, že se šéf ČSSD chystá na ne zrovna klidný průběh sjezdu, a proto nechce zvát nikoho mimo stranické struktury.

Zeman a Rusko

ParlamentníListy.cz jako první v pátek informovaly, že prezident Zeman přijal pozvání na květnové oslavy konce druhé světové války v Moskvě. Objevilo se rovněž, že dostal pozvánku na podzimní státní návštěvu Ruska. O tom zatím veřejně rozhodnuto není. Informaci přitom jakoby mimochodem vypustil nový obchodní rada ruského velvyslanectví v Praze. Navíc sám Erik Best v pravidelné glose v pondělí napsal, že miliardář Petr Kellner nyní prezidenta v Moskvě kvůli svému byznysu potřebuje ještě víc, než ho potřeboval v Pekingu. I proto prý nepochybně hlava státu pozvání přijme, myslí si Best.

Ruská ambasáda ale podle Besta informaci o pozvánce na podzimní návštěvu vypustila záměrně ještě před Zemanovou březnovou cestou do Washingtonu. „Ze strany Ruska je to tvrdá taktika. Ta akce v květnu je jiná, to je prostě oslava 70 let od konce války. Ale státní návštěva je úplně něco jiného a chápu, proč o tom zatím Hrad nechce mluvit,“ uvádí Best s odkazem na plánovanou cestu Miloše Zemana do USA. Tam český prezident podle médií zatím nemá jisté přijetí u vysokých politických představitelů.

Skutečné důvody, proč Vladimir Putin českého prezidenta zve, podle jeho slov znát nemůžeme. „Spekulace, ale trošku fundovaná je, že Zeman jako jeden z mála v Evropě projevuje ochotu vůči Rusku, a tak je logické, že je pozván. Jestli v tom hraje roli PPF, jako evidentně v případě Číny, nemůžeme vědět, jde pouze o čirou spekulaci. Vidím ale důvod, proč by si to Kellner přál. Čína je sice pro něj obrovskou možností do budoucna a prezident mu tam pomohl, ale jeho největší peníze jsou stále v Rusku a tam je těžká situace. Takže neříkám, že za tou návštěvou je Kellner, ale vidím důvody, proč by si to přál a vyhovovalo mu to,“ míní novinář.

Přehodnotí EU protiruské sankce navzdory politice USA?

V letošním roce by mělo dojít k přehodnocení protiruských sankcí. Jaký vývoj ohledně sankční politiky se dá očekávat ze strany EU? Dojde ke zrušení některých? „Předpokládám, že nějaké sankce v každém případě zůstanou v případě Krymu, ale co se týče Ukrajiny jako takové, je to jenom spekulace. Když jsem si přečetl, jak se Obama minulý týden radoval z potíží v Rusku, spíš si myslím, že Spojené státy nehodlají mírnit sankce. Ale to se může změnit. Štefan Füle v sobotu v novinách mluvil o tom, že by měla vzniknout zóna volného obchodu mezi EU a euroasijskou unií, což je zajímavá možnost, ale spíše zbožné přání než skutečná politika USA. A zatím to jsou Spojené státy, kdo tu politiku diktuje,“ upozorňuje Erik Best.

„Vidíme ale rozkoly, kdy ministr Zaorálek řekl v Týdnu, že chtěli vytvořit na Rusko tlak, ale nešlo o to Rusko ponížit nebo dostat tamní ekonomiku na kolena. Já jsem to pochopil na to, co chtějí Spojené státy. Ty chtějí Rusko dostat na kolena. Tam může být rozkol mezi Evropou a USA,“ pokračuje v komentáři.

Dá se tedy očekávat, že by Evropská unie změnila svoji politiku vůči Rusku vzdor Američanům? „Nemyslím si, že by Evropa jen tak zrušila sankce. Musela by tomu předcházet tvrdá diskuse se Spojenými státy. Ano, může to jít tím směrem, ale nebude to ze dne na den. To by vyžadovalo velké změny, protože Merkelová je dost pevná v tom, že podporuje sankce. Zase ale němečtí sociální demokraté mluví spíše jako Zaorálek,“ popisuje Best.

Podle něho je čím dál větší tlak, aby EU více Ukrajině finančně pomáhala. „A čím větší je tlak, tím menší bude tlak na provedení reforem na Ukrajině. Samozřejmě všichni říkají, že je nutné reformy zahájit před nějakou finanční pomocí nebo se k nim musí zavázat, ale spíše se zdá, že peníze budou a reformy nebudou. Tlak na finanční pomoc Ukrajině bude myslím sílit bez ohledu na to, co se v té zemi děje,“ soudí.

Mění USA politiku vůči Rusku?

Objevila se zpráva, že Barack Obama požádal legendárního diplomata Henryho Kissingera, aby se jednání s Putinem ujal sám. „Kissinger byl od začátku jeden z těch, kteří říkali, že bychom měli pochopit ruskou situaci a brát to v úvahu. Toto je více méně diametrálně odlišné od toho, co od začátku chtěl Obama. Beru to tak, že nasadí člověka, který vyvolá nějaké naděje, ale dosavadní americká politika bude pokračovat. Barack Obama minulý týden řekl, že sankce pomohly zajistit, aby byla ruská ekonomika devastována pádem ceny ropy. To je tak tvrdé konstatování, když dává najevo radost z té devastace. Jenže jak už jsem citoval i Zaorálka, cílem přece nebylo dostat ekonomiku Ruska na kolena, ale cílem bylo, aby Rusko začalo jednat,“ zdůrazňuje politický analytik.

Jestliže se ale americký prezident raduje z devastace ruské ekonomiky, jak se někdo může divit Vladimiru Putinovi, že odmítá s Američany resp. se Západem jednat? „Ano, jistě. Já ani v rámci americké politiky ten Obamův výrok nechápu, je to zbytečně silné i pro americké publikum. Vždycky ale může v rámci jednání poslat někoho jiného, kdo bude mít méně ostrý názor. Je ale pravdou, že zatím to příliš nevypadá, že by se Obama chtěl domluvit,“ nerozumí přístupu USA.

Poslední dobou, nejen kvůli kontroverzním výrokům Tomia Okamury, se hovoří o problematické otázce imigrace do Evropy. Vášnivě se debatuje o tom, zda imigranty přijímat a automaticky jim pomáhat, anebo se spíše snažit jim pomoci v jejich vlastní zemi (jak říká i prezident Miloš Zeman).

Do jaké míry může rostoucí počet přistěhovalců způsobit Evropě problém? Europoslanec Jan Keller v neděli na ČT hovořil o tom, že tak paradoxně chudí Evropané budou muset financovat imigranty.

„Objevuje se argument, který používá Merkelová a další, že imigrace pomáhá, protože evropská populace stárne a přistěhovalci nám pomůžou, a slovenská expremiérka Iveta Radičová říká, že takhle byla vytvořena Amerika… To je víceméně pravda, ale ty národy si byly podobné. Kdežto tady mluvíme o různých civilizacích, různých náboženstvích a tak dále. Oni nás budou přesvědčovat, že imigrace je způsob, jak zachránit Evropu, protože potřebujeme doplnit klesající populaci. Záměrně ale ignorují civilizační rozdíly,“ připomíná Best.

„Co říká profesor Keller, krátkodobě platí, protože minimálně krátkodobě budou muset být financováni. Merkelovou ražený křesťanský způsob myšlení, že máme pomáhat slabším, je hnán do extrému, kdy kancléřka dokonce normální lidi kritizuje, protože nechtějí islamizaci. Na druhou stranu Zeman má totálně opačný názor, Sobotka je někde uprostřed a teď to odmítá. Jenže jak Evropa řekne, že uprchlíky musíme přijmout, Sobotka bude samozřejmě souhlasit, zatímco Zeman bude pokračovat ve stejné rétorice a bude mít pevnější názor. Je pouze otázkou, zda to bude letos nebo příští rok,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz Erik Best.